„Je třeba odstranit sankce, které jsou nejen zbytečné, ale i rozporuplné. Vyvolávají opačný efekt, než jejich autoři očekávají. Mezi civilizovanými státy je třeba rozvíjet dialog založený na principu výměny lidí, výrobků, kapitálu a samozřejmě informací bez jakékoli cenzury,“ prohlásil prezident.

Paradoxem je, že právě Jakunin jako blízký Putinův spojenec figuruje na sankčním seznamu USA a Austrálie.

Šéf ruských železnic Vladimir Jakunin s prezidentem Vladimirem Putinem

Šéf ruských železnic Vladimir Jakunin s prezidentem Vladimirem Putinem

FOTO: Profimedia.cz

Podle Zemana jakékoli sankce patří mezi hlavní překážky dialogu civilizací. Jako negativní příklad uvedl restrikce vůči Kubě, jež ani po desítkách let nevedly ke změně režimu, a naopak bránily výměně studentů či investic.

Oslaví tu sedmdesátku a převezme poctu

„Jeden z mých přátel řekl, že problémy Ukrajiny, kde naštěstí občanská válka skončila, jsou něco jako chřipka. Je tu ale nemoc – rakovina, o níž téměř nemluvíme a před kterou zavíráme oči a myslíme si, že je to jen věc novinářů, propagandy a nic víc. Toto nebezpečí se nazývá Islámský stát,“ doplnil.

„Je třeba bojovat s mezinárodním terorismem, jehož základny se nacházejí v takzvaných „failed countries (zhroucené státy),“ vyzval Zeman. Zatímco dříve mezi zhroucené státy patřilo pouze Somálsko, nově k nim přibyly Libye, Sýrie, Irák, Afghánistán, Nigérie, Středoafrická republika a „možná v budoucnosti i Ukrajina“, dodal.

Prezident podle stránek Hradu zůstane na Rhodu po celou dobu konference, která končí až v pondělí. To znamená, že nedělní životní jubileum – sedmdesátiny – Zeman oslaví právě zde.

„Klíčová bude neděle, kdy pan prezident ve večerních hodinách převezme ocenění,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že jde o Mezinárodní cenu Dialog civilizací. Udělení pocty je tedy evidentně i společenským gestem k prezidentovým narozeninám.

Jednání s Jakuninem 

Zeman na ostrově už vede a povede i bilaterální jednání,  mimo jiné právě s Jakuninem, ale i s dalšími účastníky, např. z USA, dodal Ovčáček.

Fakt, že je Jakunin terčem amerických a australských sankcí, podle Ovčáčka prezident jako problém nevidí. „Stejně jako v tom nevidí problém EU a konkrétně Řecko. Kdyby proti panu Jakuninovi byly nastaveny sankce ze strany EU, těžko by se mohl zúčastnit konference na ostrově Rhodos, jenž je její součástí,“ dodal.

Jakunin a Putin byli sousedy v elitní rezidenční dačové oblasti na břehu jezera Komsomolsk z komentáře amerického ministerstva financí k sankcím

Jakunin, jejž Zeman označuje jako svého „dlouholetého přítele“, se na americkém sankčním seznamu objevil krátce po ruské anexi Krymu 20. března.

„Jakunin se s Putinem seznámil, když oba pracovali v Petrohradu. Navíc se na Putinův pokyn stal členem vedení společnosti Baltská námořní doprava. Jakunin a Putin také byli sousedy v elitní rezidenční dačové oblasti na břehu jezera Komsomolsk a v listopadu 1996 spoluzakládali družstvo Ozero,“ uvedlo americké ministerstvo financí v komentáři k uvaleným sankcím. Stejně jako Putin působil Jakunin v KGB, podle svých slov celých 22 let.

Ačkoliv Jakunin působí jako manažer státní firmy, má podle ruské opozice své vedlejší podnikatelské aktivity a získal obrovské jmění.

Navalnyj: Ovládá miliardové impérium

„Tvrdíme, že rodina šéfa ruských železnic Jakunina pomocí korupce a zneužívání pravomocí vybudovala gigantické impérium, které je vedeno na offshorové firmy po celém světě. Hodnota tohoto impéria činí miliardy dolarů. Jakuninova rodina patří mezi nejbohatší rodiny v Rusku i ve světě,“ napsal loni opoziční bloger Alexej Navalnyj.

Jakuninův straší syn Andrej podle Navalného ovládá síť hotelů situovaných výhodně poblíž nádraží po celém evropském Rusku. Mladší syn Viktor pak drží podíl v developerské firmě, jež buduje na dvou petrohradských nádražích, tvrdí bloger. Rodina prý také vlastní mj. podíl přístavu Ust-Luga ve Finském zálivu.

Bloger také zveřejnil snímky údajné Jakuninovy rezidence u Moskvy. Obří vila s 50metrovým bazénem stojí na 70hektarovém pozemku, parking má pro 15 aut.

V čele ruských drah Jakunin stojí od roku 2005. Znovu jej premiér Dmitrij Medvěděv po měsíčním váhání, které v médiích vyvolalo řadu spekulací, jmenoval v červenci.