Jeffrey Shell, šéf dohlížecího sboru guvernérů Hlasu Ameriky, označil rozhodnutí ruských úřadů za nesprávné. „Moskva si zvolila špatnou cestu a omezila svobodu slova. Ruská média mají všechny možnosti vysílat do Spojených států. Přístup k americkým informacím by měli mít i ruští občané,” uvedl Shell.

Když šéfa agentury Rossija segodňa Dmitrije Kiseljova, který patří k oporám Putina a zastává ultrakonzervativní názory, požádal Hlas Ameriky o vysvětlení, ten stručně uvedl, že Rusko dál „nehodlá spolupracovat”.

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na informace poslanců ruské Státní dumy napsala, že rozhodnutí zastavit šíření signálu není politické povahy. O jeho důvodech se nezmínila.

Rozhlasová stanice Hlas Ameriky, kterou financuje americká vláda, začala vysílat na území bývalého Sovětského svazu v roce 1947. Rušičky nechal vypnout až v září 1986 sovětský komunistický reformátor Michail Gorbačov.

Vedení Hlasu Ameriky oznámilo, že moskevští posluchači budou mít možnost poslouchat vysílání v ruštině a angličtině na internetu a přes signál šířený satelitem.