"Putinův pohled na věc je takový, že chrání to, co mu patří a co patřilo jeho předchůdcům," řekl Illarionov, který nyní působí v myšlenkovém trustu Institutu Cato ve Washingtonu. A Gruzie, Ukrajina, Bělorusko, pobaltské státy a Finsko jsou prý země, které Putin považuje za své.

"Z toho, co západní představitelé říkají, se zdá, že zcela zapomněli, že existují na světě vůdci, kteří chtějí dobýt jiné země," varoval Illarionov s tím, že by v hledáčku Moskvy mohlo jednou skončit i Finsko. To bylo jako velkoknížectví součástí ruské říše přes 100 let. Na Putinově agendě Helsinky prý prozatím nejsou na aktuálním místě.

"Pokud ale Putin nebude zastaven, ten problém dříve či později přijde. Putin několikrát prohlásil, že bolševici a komunisté učinili obrovské chyby. Mohl by tvrdit, že se bolševici v roce 1917 dopustili zrady proti ruským státním zájmům, když uznali finskou nezávislost," řekl.

Finsko není součástí NATO, což znamená, že případný vpád do této severské země by nebyl považován za útok na člena Severoatlantické aliance. "Musíme zakročit všemi dostupnými prostředky," řekl Illarionov, podle kterého někdy není jiná možnost než protivníka zastavit vojenskou silou.

"Jedinou odpovědí na čistou agresi je demonstrace připravenosti ke kolektivní obraně," dodal s tím, že sankce jen utvrzují Putinův pohled na svět.