„Z pohledu historie je ústav vnímá jako historické materiály s vážnou výpovědní hodnotou o období nesvobody během komunistického režimu, které byly vytvořeny systémem StB podle tehdy platných právních předpisů a interních směrnic. ÚPN proto nemá důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti,“ řekl Krajňák.

Babiš se u bratislavského soudu domáhá verdiktu, že byl veden coby agent StB neoprávněně. Líčení u soudu bylo odročeno na desátého ledna příštího roku.

Evidence agentů StB podléhala dvojí kontrole. Nepředpokládáme, že by při evidenci mohlo docházet k vážným chybám Ondrej Krajňák, šéf ÚPN

Ve svazcích StB figuruje agent Bureš, což mělo být krycí jméno Babiše. Šéf ANO se podle osobního svazku měl stát v 80. letech důvěrníkem a později agentem StB. ÚPN našel v archivu ještě další dva svazky, podle nichž agent Bureš donášel StB a navštěvoval konspirační byt. Spisy se kompletně nezachovaly, protože jeho části byly v roce 1989 skartovány.

„Dali jsme (soudu) k dispozici takové dokumenty, které hovoří ve prospěch ústavu. Obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích,“ řekl šéf ÚPN.

„Evidence agentů StB podléhala dvojí kontrole. Nepředpokládáme, že by při evidenci mohlo docházet k vážným chybám. Čím více dokumentů se (o osobě) zachovalo, tak to jen potvrzuje pravost dokumentu a oprávněnost evidence. Pokud bychom zpochybnili obsah archivu a pravost dokumentů, tak bychom zpochybnili i smysluplnost ÚPN,“ dodal Krajňák.

Babiš spolupráci popírá

Šéf ÚPN na dotaz Práva odmítl konkretizovat, jaké dokumenty ústav u soudu předložil.

„Jsme účastníky soudního sporu a nepovažujeme za korektní prostřednictvím médií rozebírat důkazy nebo jiné okolnosti související s předmětem soudního sporu. Nechceme být vtaženi do medializace celého sporu, aby nás někdo následně nenapadl z ovlivňování soudu nebo veřejného mínění,“ řekl Krajňák.

Babiš popírá vědomou spolupráci s StB a tvrdí, že spis agenta Bureše vedla komunistická tajná služba, jen aby vykazovala činnost. V době, kdy měl souhlasit se spoluprací, byl podle vlastních slov v zahraničí. Připustil, že jako pracovník podniku zahraničního obchodu přišel do kontaktu s příslušníky StB, kteří se zajímali o dovoz nekvalitních fosfátů ze Sýrie.

Většinu podobných sporů v minulosti ÚPN prohrál. Podle Krajňáka však ÚPN v minulosti nevyužíval všechny dostupné právní prostředky ke zvrácení soudních rozhodnutí. Krajňák byl zvolen do čela ústavu letos v únoru. Soudní spory proti ÚPN považuje Krajňák za nešťastné, protože povinnost zveřejňovat dokumenty StB ústavu vyplývá ze zákona.