Řádění nacistických jednotek na Kefalonii si vyžádalo nejméně 5000 mrtvých v řadách italské armády. Většina vojáků byla na přímý rozkaz Hitlera popravena 24. září 1943 poté, co se vzdali. Itálie, která byla spojencem Třetí říše, se 8. září 1943 vzdala angloamerických silám a přešla na jejich stranu. Němci okamžitě proti bývalému spojenci zasáhli.

Masakr patří k nejhorším válečným zločinům druhé světové války, protože německé jednotky proti všem válečným konvencím zabíjely neozbrojené zajatce.

Jednou se přiznal

Stork se v jedné ze svých výpovědí v roce 2005 přiznal k tomu, že byl členem jedné z popravčích čet. Později své přiznání vzal zpět, italský vojenský prokurátor však se svou obžalobou u soudu přesto uspěl.

Stork se procesu nezúčastnil. „Nenašel odvahu stát si za svým přiznáním viny a raději zůstal v komfortním německém domově,“ řekl podle International Business Times vojenský prokurátor Marco De Paolis. Stock žije v Kippenheimu na jihozápadě Německa.

Procesu se účastnili i rodinní příslušníci obětí masakru a soud nařídil jejich odškodnění. O jeho výši se ale zatím nerozhodlo.

O nacistických zločinech se nyní v Itálii mluví i v souvislosti s nedávným úmrtím Ericha Priebkeho, který si v domácím vězení odpykával doživotní trest za masakr civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilistů včetně 75 Židů.  Priebke se za svůj podíl na masakru nikdy neomluvil, popíral existenci holocaustu.

Po jeho smrti ho nechce pohřbít ani Itálie, kde žil, ani Německo, odkud pochází.[celá zpráva]