"Dostane k dispozici pracovnu, kde bude smět číst knihy, které potřebuje," citovala agentura DPA Karla Gustava Knudsena, ředitele věznice Skien jihozápadně od Osla.

Každý vězeň má podle ředitele právo na studium nebo práci. "To je zcela bez problému. Bude to s ním probíhat stejně jako s jinými chovanci," řekl Knudsen.

Také rektor univerzity Ole Petter Ottersen prohlásil, že všichni občané mají právo usilovat o vyšší vzdělání.

Breivik však musí studovat sám a podle BBC nepřijde do přímého kontaktu s univerzitními profesory. K dispozici nebude mít ani internet.

Extremista v červenci 2011 odpálil nálož mezi vládními budovami v Oslu a poté postřílel 69 lidí, převážně účastníků letního tábora mládežnické organizace vládní Norské dělnické strany, na nedalekém ostrově Utöya. Za to byl loni odsouzen k maximálnímu trestu, který norské právo zná – k 21 letům vězení. Trest může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti.

Svých myšlenek se nevzdal

Čtyřiatřicetiletý Breivik se nedávno hlásil ke studiu politologie na univerzitě v Oslu, ale byl odmítnut z důvodu nedostatečného předchozího vzdělání.

Někteří profesoři prohlásili, že atentátníka, jenž má na svědomí 77 životů, vyučovat nechtějí.

I nyní se zvedla vlna nevole. "Breivik si nezaslouží dostat možnost studovat, co se mu zlíbí," reagovala na Twitteru Ingrid Nymönová, přeživší masakr na Utöyi.

Podle Breivikovy advokátky Vibeke Heinové Baeraové její klient vyjádřil přání studovat konkrétně politickou teorii, mezinárodní politiku a veřejnou správu, ale jen ze dvou z těchto předmětů mu mohou být uděleny univerzitní kredity, pokud složí zkoušky.

Breivik opakovaně vyjádřil vůli pokračovat ve svém ideologickém boji i z vězení. Sám tvrdí, že k předloňskému krveprolití ho donutila vládní politika podporující přistěhovalectví. Prý chtěl "zachránit" Norsko a západní Evropu před islamisty.