Nobelův výbor ocenil "více než šest desetiletí věnovaných šíření míru a usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě". Nobelovu cenu za mír EU získala 60 let po zrodu jejího předchůdce, Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO).

Ocenění se Evropská unie dočkala v okamžiku, kdy je její jednota podrobena tvrdé zkoušce, hlavně kvůli dluhové krizi v eurozóně. I proto je vnímáno jako morální podpora nynějšího společenství 27 států.

Čtěte také: To je snad legrace, komentuje Klaus udělení Nobelovy ceny za mír EU

Nobelovu cenu za mír na rozdíl od ostatních Nobelových cen neuděluje švédská Akademie věd, nýbrž norský Nobelův výbor, jenž je jmenován norským parlamentem a zasedají v něm norští politici.

Samo Norsko v Evropské unii není, jeho občané členství v tomto společenství dvakrát v minulosti v referendu odmítli, v roce 1972 a v roce 1994. Téměř tři čtvrtiny Norů jsou nadále proti vstupu své země do EU.

Šéf výboru: vyvolá to kontroverze

Rozhodnutí pětičlenného výboru, v jehož čele stojí stávající generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland, bylo údajně tentokrát jednomyslné. "Bylo to jednomyslné rozhodnutí a nebylo příliš složité," řekl Jagland v rozhovoru pro norský deník Aftenposten ještě před vyhlášením.

Jagland v témže interview sdělil, že vítěz je obecně známý a jeho ocenění může vyvolat jisté kontroverze. "Očekávám, že bude nějaká diskuze. Doufáme, že bude," podotkl Jagland.

"Evropská unie je uprostřed jedné ze svých nejhorších krizí, ale možná právě teď tento mírový a stabilizační projekt zasluhuje pomocnou ruku od nečlenské země, kterou je Norsko," konstatovala norská televize NRK.

V loňském roce byla Nobelovou cenou za mír vyznamenána trojice žen, liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, její krajanka a mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová.