„Když vidíme tání v místech, kde nebylo přinejmenším delší dobu, ptáme se, co se děje. Je to veliký signál, jehož význam budeme zkoumat v příštích letech,“ prohlásil zástupce NASA Waleed Abdalati. Dodal, že není jasné, zda je to přirozený proces, anebo je tání důsledkem lidské činnosti.

Každé léto taje asi polovina grónských ledovců, letos je však tání svojí rychlostí a rozsahem výjimečné. Jen mezi 8. a 12. červencem se zvětšila oblast tajícího ledu ze 40 na 97 procent. Tání do nějaké míry tedy postihlo téměř celou ledovou pokrývku Grónska.

Tání grónských ledovců na snímcích z 8. a 12. července (zleva do prava).

Tání grónských ledovců na snímcích z 8. a 12. července (zleva doprava).

FOTO: Nicolo E. DiGirolamo/Jesse Allen/NASA/Handout, Reuters

Už minulý týden informovala agentura AP, že od největšího ledovce v Grónsku, Petermannova, se odtrhl obrovitý kus o velikosti zhruba dvou newyorských Manhattanů. [celá zpráva]

Mezitím už led v Grónsku začal znovu zamrzat.

Zatím největší tání za posledních 30 let bylo zaznamenáno na 55 procentech ledové plochy Grónska. Je také patrné, že led na nejvyšším vrcholu tál i v roce 1889.