Článek
Obě nejmladší členské země EU sice splnily technické podmínky nutné pro vstup do tohoto prostoru, jako je zabezpečení hranic, některé státy jim ale vytýkají nedostatečný boj proti organizovanému zločinu a korupci.
K největším kritikům obou balkánských států patří Nizozemsko, jehož ministr pro přistěhovalectví Gerd Leers už při příjezdu na jednání řekl, že jeho země není zastáncem rozšíření. "Naše pozice je jasná. Nejsme v tuto chvíli pro rozšíření," řekl Leers.
Přitom k rozšíření Schengenu je třeba jednomyslného souhlasu všech jeho členů.
Obě země tak mají problém se k prostoru připojit. Loni v prosinci se jejich vstup rozhodly zablokovat Francie a Německo. Původně plánovaný březnový vstup tak padl. [celá zpráva]
Zdůvodněno to bylo obavami z korupce a organizovaného zločinu, ale přispěly k tomu i snahy rumunských Romů dostat se do západní Evropy.
| Schengenská dohoda |
|---|
| Zaručuje obyvatelům účastnických zemí, tedy členských států Evropské unie, Švýcarska, Norska a Islandu, volný přeshraniční pohyb s pouze minimálními kontrolami. Vytváří tedy jednotné vnější hranice a harmonizuje některá pravidla pro udílení azylu či víz. |
| Jako první dohodu v červnu 1985 uzavřely Německo, Francie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. V plném rozsahu ale vstoupila v platnost o desetiletí později, přičemž zahrnovala i Itálii, Španělsko, Portugalsko a Řecko. |
| Česká republika se připojila v roce 2007. |
| Hlava ČR Václav Klaus se ale při nedávné návštěvě italského prezidenta Giorgia Napolitana v Praze vyjádřila proti Schengenu. [celá zpráva] |