„Hlavy států a vlád se shodují, že členské státy potřebují ustavit trvalý (proti)krizový mechanismus pro zaručení finanční stability eurozóny jako celku,“ rozhodl summit.

Jeho závěry zmiňují i několik rysů nového systému: počítá se se zapojením soukromého sektoru i Mezinárodního měnového fondu, poskytování pomoci krachujícím členům eurozóny bude záviset na plnění řady tvrdých podmínek a nesmí se změnit paragraf 125 unijní smlouvy. Ten vylučuje, že by státy eurozóny musely zachraňovat některého ze svých bankrotujících členů.

Kvůli vytvoření protikrizového systému počítají státy i se změnou Lisabonské smlouvy. Už nyní mají začít konzultace o „omezených změnách smlouvy“, konečné rozhodnutí o jejich podobě má být přijato pokud možno v prosinci tak, aby nová pravidla mohla platit již od poloviny roku 2013. Tou dobou totiž skončí „životnost“ dosud fungujících provizorních záchranných systémů, které byly vytvořeny letos na jaře, v době krize eura.
Premiér Petr Nečas ale naznačil, že prosinec nemusí být konečný termín: v případě potřeby se o novém mechanismu může jednat ještě v únoru 2011 na summitu, věnovaném energetice.

Ztráta hlasovacích práv stále ve hře

Samo Česko není vyhlídkou na tak brzkou změnu Lisabonské smlouvy nijak nadšeno, což dal Nečas jasně najevo, když řekl, že teprve koncem roku se ukáže, zda je změna smlouvy pro vytvoření protikrizového systému skutečně nutná nebo ne. Závěry summitu, které přijalo i Česko, však se změnou unijní smlouvy otevřeně počítá.

I odebírání práv rozpočtovým „hříšníkům“ označil premiér za myšlenku, která je „dnes už v podstatě hypotetická“ a podle jeho osobního názoru „si nenajde cestu do reálného života“. Summit však tuto cestu otevřel, byť pouze pro členy eurozóny a jen v omezené míře.

Unijní předáci totiž rozhodli, že evropský prezident spolu s členskými státy posoudí „otázku práva člena eurozóny podílet se na přijetí rozhodnutí o hospodářské a měnové unii v případě, že (bude představovat - pozn. red.) trvalou hrozbu pro stabilitu eurozóny jako celku“.

Jinak řečeno, bude se jednat o tom, zda má postižený stát přijít o právo rozhodovat ve věcech eurozóny, kde se přijímají pro něj nejdůležitější ekonomická rozhodnutí. Postižená země však bude moci nadále hlasovat o všech ostatních záležitostech v orgánech, které sdružují zástupce všech členských států EU.

Nečas uvedl, že zatím není jasné, jak bude protikrizový mechanismus vypadat. Dosud se prý nemluvilo ani o takových konkrétních opatřeních, jako je řízený bankrot států.

Premiér: uspěli jsme v sedmi bodech

Podle premiéra bude proto jednání prosincové Evropské rady zvlášť obtížné. „Ta prosincová Evropská rada bude ještě těžší, ještě delší a ještě nočnější - v jednu hodinu (v noci) to neskončí (jako jednání na nynějším summitu - pozn. red.),“ řekl.

Je to dáno i tím, že bylo propojeno několik rozdílných témat: protikrizový systém,  změna Lisabonské smlouvy, otázky důchodové reformy záležitosti unijního rozpočtu (na rok 2011 i na léta 2014-2020). „To jsou věci, které byly svázány do jednoho balíčku,“ zdůraznil Nečas a připomněl, že řešení umožní jen „výměnný obchod“ v těchto oblastech.

Premiér vyjmenoval i sedm bodů, kde podle něj Česko uspělo (viz tabulka). Nejdůležitějším z nich je rozhodnutí o započítávání nákladů na důchodovou reformu. Česko má nyní šanci prosadit změnu, na jejímž základě se budou zisky z privatizace a z akcií, vložené do změn penzijního systému, počítat jako příjem. Podle dosavadních pravidel byly vykazovány jen v položce výdajů na reformu, nikoli v příjmové položce, což podle Nečase uměle navyšovalo schodek českého rozpočtu.

Nečas se také pochlubil, že „to byla právě ČR, kdo se nejdůrazněji postavil“ proti návrhu na harmonizaci daní v EU, se kterým přišlo Finsko. „Tento návrh nebyl přijat,“ dodal spokojeně. Finové chtěli harmonizovat celou daňovou oblast, volali po zelených daních a žádali také ukončení „škodlivé daňové konkurence“.

Body, v nichž ČR podle premiéra Nečase uspěla
U přijatých opatření o posílení finanční disciplíny: „Je to jednoznačně příznivý krok, vytváří jakýsi mainstream evropského myšlení.“
Společně s  dalšími 10 členskými státy prý Česko prosadilo, že EU bude šetřit v rozpočtu: „Není možná politika toho druhu, že členské státy budou šetřit a EU bude jakýsi izolovaný ostrov, kterého se to netýká.“
Bude otevřeno jednání o způsobu započítávání nákladů na penzijní reformu do rozpočtového schodku států.
Zbývá „už pouze teoretická možnost, že by se používal návrh na pozastavení hlasovacích práv“, vůle k prosazení tohoto ustanovení prý „není dominantní“
Česko iniciovalo odmítnutí finského návrhu na harmonizaci daní v EU
Rozhodnutí o případné změně smluv bylo odsunuto na jednání v prosinci: „Podařilo se nám zabránit tomu, že bychom podepsali bianco šek, že se budou provádět změny a budou se provádět určitým způsobem“.
ČR jasně deklarovala, že „je zcela nepřijatelné dělat precedens pro jiné oblasti“ z principu hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou - toto hlasování, při němž státy mohou zrušit přijaté rozhodnutí unijních orgánů, se smí vztahovat jen na finanční sankce.