Hlavní obsah

Pilot polského letounu chtěl přistát za každou cenu

Právo, mcm
Waršava

Pilot polského prezidentského tupolevu měl v letovém plánu dvě záložní letiště, na nichž mohl přistát v případě problémů. Na těch však nebyla připravena návazná doprava prezidentské delegace do Katyně. Proto se rozhodl, že za každou cenu přistane ve Smolensku. Napsal to list Dziennik Gazeta Prawna.

Foto: Profimedia.cz

Trosky tupolevu Tu-154, ve kterém zahynul polský prezident,

Článek

„Před startem byl pilot informován o záložních letištích pro případ absence možnosti přistát ve Smolensku,“ řekl mluvčí polské vojenské prokuratury Zbigniew Rzepa.

Přípravu záložních letišť měl na starosti Úřad pro ochranu vlády (BOR), ten na nich však nezajistil rezervní logistiku. Jeho vedení nyní tvrdí, že o opatřeních na záložních letištích nic nevědělo, protože je předem neinformoval 36. zvláštní letecký pluk, který přepravuje polské špičky.

„Neměli jsme tu informaci, a proto jsme nemohli zajistit ta letiště,“ řekl mluvčí BOR.

Obě záložní letiště – jedno v běloruském Minsku, druhé ve Vitebsku na hranicích s Ruskem – vybralo velení 36. pluku. „Ano, ta dvě letiště byla vepsána do letového plánu,“ uvedl tiskový mluvčí polského letectva Robert Kupracz. Pluk tvrdí, že „neměl povinnost informovat BOR“.

Rozhodl už předem

Kdyby letadlo s prezidentem přistálo v Minsku či ve Vitebsku, nikdo by do Smolenska a pak do Katyně nedojel – zvláště když letadlo startovalo ještě o půl hodiny později, než mělo.

V prezidentském letadle cestovali jak zástupci BOR, tak členové prezidentské kanceláře, kteří organizovali cestu na vzpomínkový ceremoniál v Katyni. O problémech se záložními letišti se tak mohl dovědět jak prezident, tak velitelé armády na palubě letadla – možná před startem.

V BOR nyní shazují veškerou zodpovědnost na pilota, který se ocitl v neřešitelné situaci. „Protože jsme nic nevěděli ani my, ani (ruská tajná služba) FSB, ještě před odletem se velitel Tu-154 rozhodl, že přistane pouze u Smolenska,“ řekli listu nejmenovaní důstojníci z vládního úřadu. FSB měla za ruskou stranu zajistit bezpečné přistání prezidenta a jeho dopravu do Katyně.

Není to jediné selhání úřadů. Polští vojenští prokurátoři, kteří po pádu letadla byli vysláni do Ruska vyšetřovat neštěstí, si stěžovali, že jejich diplomaté jim nezajistili ubytování a že si dvoutýdenní pobyt museli sami platit. Hotely jim nakonec zařídili Rusové.

Ruské úřady oznámily, že identifikace hlasových záznamů v černé skřínce je u konce. O obsahu rozhovorů nic bližšího neuvedly. Polská média jen sdělila, že půl minuty před katastrofou zazněl alarm, který varoval posádku, že stroj je příliš blízko země.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám