Hlavní obsah

Vzdorná Abcházie znamená pro Gruzínce už léta mučivou ránu

Právo, DPA, ČTK, los

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jestliže krach trestní operace proti separatistické Jižní Osetii zasadil gruzínskému sebevědomí těžký úder, existence de facto samostatné Abcházie znamená už doslova mučivou ránu.

Foto: ti, Právo

Článek

Perla černomořského pobřeží, jak se Abcházii s téměř subtropickým podnebím stále říká, totiž patřila už za časů Sovětského svazu k výkladním skříním tehdejšího režimu a nyní očekává opět slibnou budoucnost.

Pláže a letoviska Suchumi, Picunda či Gagra se siluetou kavkazských hřebenů byly vždy magnetem. Zdrcující úder prosperitě regionu ale zasadil nejprve přechod na tržní hospodářství po rozpadu SSSR, a hlavně pak válka z roku 1992.

Součástí Zakavkazské federativní demokratické republiky, a tedy i Gruzie, se Abcházie stala v roce 1917. Po jejím rozpadu o rok později se spojila s ostatními kavkazskými zeměmi do Republiky horalů severního Kavkazu. V roce 1919 republiku obsadila gruzínská armáda a součástí Gruzie byla Abcházie až do roku 1921, kdy byla vyhlášena nezávislá Abchazská sovětská socialistická republika. Hned v prosinci téhož roku ale byla tato země opět připojena ke Gruzii, od roku 1931 se statusem autonomní republiky.

Prastarý, hrdý a odbojný národ

Obnovenou samostatnost vyhlásila Abcházie jednostranně během rozpadu SSSR. Tbilisi reagovalo v roce 1992 trestnou vojenskou výpravou, tu však po rok trvajících úporných bojích Abcházci porazili. Krvavý konflikt notně zamíchal demografickou situací: nejenže zahynulo deset tisíc lidí, ale údajně až čtvrt miliónu Gruzínců z Abcházie uprchlo.

Nyní se Abcházie opět staví na nohy. Na území o málo větším než Plzeňský kraj plynou peníze hlavně bohatých ruských investorů, kteří vidí perspektivu rekreační oblasti: stavějí se nejen hotely – opravují se silnice a další zanedbaná infrastruktura.

Oblast už nyní navštěvuje každoročně téměř milión ruských turistů. Pochvalují si pohostinnost místních a také příjemné ceny.

Abcházci jsou velmi hrdi na svou pradávnou historii a kulturu, která není totožná s dějinami a osudy Gruzie: Abcházie vznikla jako součást Kolchidy v rámci řecké kolonizace. Křesťanství přijali Abcházci v 6. století a o tři sta let později se abchazské království stalo mocným útvarem na východním pobřeží Černého moře. Osmanská říše je spolkla až v 16. století a vystavila silnému islamizačnímu tlaku.

Když carské Rusko 1801 ovládlo Gruzii, stihl podobný osud posléze i Abcházii. Do země nastal příliv Rusů, Gruzínů i Arménů. Od 40. let 20. století let se podíl Abcházců na celkovém počtu obyvatel postupně snižoval. Stalin nechal do Abcházie vysílat vlny gruzínských osadníků, aby islámské Abcházce asimilovali. Důsledkem bylo, že před válkou v roce 1992 Abcházci tvořili ve své historické zemi jen necelých 18 procent obyvatel, ač na počátku století měli v etnicky pestré směsici obyvatel rozhodující, nadpoloviční podíl.

Za násilnou asimilací stála i další nechvalně známá figura spjatá s Gruzií, šéf tajné služby NKVD Lavrentij Berija: Abcházci byli za jeho krutovlády terčem zvláště silných represí. I tato temná kapitola poznamenala vztah Abcházců ke Gruzii.

Olympijská šance

„Příroda je tady nádherná, bydlení a víno laciné a obyvatelé příjemní,“ shodují se turisté. Pokoj v malém domku na břehu moře přijde denně na zhruba 300 rublů (180 Kč). Lákadlem pro turisty je také klášter nedaleko Suchumi, kde byla podle legendy ukrývána hlava Jana Křtitele. Tisíce poutníků z Ruska míří k jeskynnímu klášternímu komplexu Novyj Afon, který založili v 19. století ruští mniši.

Další rozvoj si Abcházci slibují od zimní olympiády, která se bude konat roku 2014 v nedalekém ruském Soči. Organizátoři her se netají tím, že k vybudování sportovišť a hotelů využijí pracovní síly a stavební materiály právě z Abcházie.

Abcházci se zaklínají, že jsou připraveni si samostatnost za každou cenu udržet. „Válka nás vrátila o třicet let zpátky. Lidem se v Abcházii vždy žilo dobře, byli bohatí a vycházeli spolu jako přátelé. Ale stalo se, co se stalo, a nebyla to naše vina, ale Gruzie,“ prohlásil před časem abchazský prezident Sergej Bagapš. „Pokud mi najdete jediného Abcházce, který řekne, že je ochoten žít společně s Gruzií, vezmu zpátky to, co jsem teď řekl,“ dodal.

Pro abchazský separatismus bylo silným impulzem mezinárodní uznání Kosova, jež se odtrhlo od Srbska a jednostranně vyhlásilo samostatnost. Když oni mohli, proč ne my? ptají se Abcházci.

Abcházie - základní fakta

  • Rozloha: 8600 km2
  • Hlavní město: Suchumi
  • Obyvatelstvo: okolo 250 tisíc lidí, většinu tvoří Rusové a Abcházci, kteří mají ruské pasy. Gruzínci jsou po válce v letech 1992–3, kdy jich značná část uprchla, nyní v menšině.
  • Jazyk: abcházština, ruština, gruzínština.
  • Náboženství: křesťanství, islám.
  • Přírodní zdroje: citrusy, tabák, čaj, dřevo.

                             Zdroj: ČTK, BBC

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám