„Loni nikdo nevěřil, že je fatva pravdivá,“ řekla aktivistka bojující proti ženské obřízce Falad Murad Chánová, která pracuje v humanitární organizaci Wadi. „Nyní jsme slyšeli, že to není fáma,“ dodala. Podle ní jsou v nemocnici v Mosulu zřízeny speciální místnosti, kde se obřezávají dívky.

Zda se to dělá i v jiných městech, není známo. Obhájkyně ženských práv přišla i s vysvětlením, proč byla loni zpráva o obřízce odmítnuta jako fáma: „Je možné, že IS v létě matkám doporučil, aby to udělaly dobrovolně, ale když to nemělo dostatečný dopad, tak to teď vynucují silou.”

O výzvě k obřízce novorozených dívek informoval jako první kurdský politik z obsazeného Mosulu Gajat Sorči s odvoláním na místní aktivisty. Tvrdil, že kdo s obřízkou dcery nesouhlasí, dostane vysokou pokutu a bude zbičován. Uvedl, že nařízení platilo od srpna 2014. Loni se objevily zprávy, že mají být obřezány všechny ženy, ale pak bylo oznámeno, že šlo o pomluvu.

Součástí války s Islámským státem je taká dezinformační a psychologická válka, kterou vedou obě strany.

V iráckém Kurdistánu je obřezávání dívek zakázáno od roku 2011 i díky úsilí Chánové. Na severu Iráku je obřezáno asi sedmdesát procent žen.

V koránu se o ženské obřízce nemluví a několik vysokých islámských duchovních ji označilo za neislámskou.