Poslanec uvedl, že výbušnina byla nastražena v zařízení, které vybudoval Siemens, a německá firma proto nese odpovědnost. Mnichovská společnost trvá na tom, že její jaderná divize s Íránem nespolupracuje od islámské revoluce v roce 1979. "Siemens odmítá všechna tvrzení a zdůrazňuje, že nemáme žádné obchodní vztahy s íránským jaderným programem," prohlásil mluvčí firmy Alexander Machowetz.

Siemens začal v roce 1975 budovat první íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Po islámské revoluci v dubnu 1979 a následném íránsko-iráckém vojenském konfliktu však byly práce přerušeny. V roce 1995 se Írán na pokračování projektu dohodl s Ruskem, které dokončený provoz Íráncům předalo loni v září.

Írán čelí rozsáhlým sankcím OSN

Borúdžerdí neuvedl, odkud zásilka přišla. Írán čelí rozsáhlým sankcím OSN, které mimo jiné zakazují dodávky jaderné technologie do Íránu. Západ se domnívá, že Teherán pracuje na výrobě jaderné zbraně. Írán to popírá a tvrdí, že jeho jaderný program je určen pro mírové využití.

Podle BBC existují pro aktuální kauzu tři vysvětlení. Poslanec se může jen mýlit. Ve hře jsou však také možnosti, že Írán nakupuje technologie Siemensu prostřednictvím třetí strany nebo že sabotáž proběhla s tajným souhlasem západních zpravodajských služeb.

Už když se v červnu 2010 objevil v Íránu počítačový virus Stuxnet, jenž ničil systémy v íránských jaderných elektrárnách, byly jeho cílem průmyslové systémy vyvinuté společností Siemens. Podle odborníků virus ochromil centrifugy pro obohacování uranu v Íránu a zpomalil jeho jaderný program.