Spor vyvolal nejvážnější nepokoje od revoluce v roce 1979. Trvají už přes týden a zemřelo při nich nejméně 17 lidí. Ústavní rada přiznala nesrovnalosti při volbách, odmítla však jejich opakování, kterého se dožadují Músávího příznivci. V úterý svůj postoj rada zopakovala.

Podle oficiálních výsledků obdržel Ahmadínežád o 13 miliónů voličských hlasů více, než spolu s dalšími konzervativci získal při hlasování před čtyřmi lety, uvedl britský trust Chatham House. K tomu by musel mít ve třetině provincií podporu všech minulých konzervativních voličů, centristů, nových voličů a téměř poloviny bývalých příznivců reformistů. To je podle institutu nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že se reformistům především nelíbilo, jak Ahmadínežád řídil ekonomiku.

Chatham House dodal, že pochybný je scénář, že přišla volit i velká skupina konzervativců, kteří v roce 2005 nevolili. Oficiální výsledky oproti minulým naznačují nárůst hlasů konzervativních voličů pro Ahmadínežáda o 113 procent. Obří vzedmutí podpory mělo přijít ze zemědělských oblastí, kde jsou ale podle Chatham House konzervativci a zvlášť Ahmadínežád nepopulární.

Ve volbách se očekával těsný souboj Ahmadínežáda s Músávím, ale první jmenovaný nakonec získal 62,6 procenta hlasů oproti 33,75 procenta pro jeho soupeře. Předvolební průzkumy navíc uváděly, že Músávího šance rostou s volební účastí. K urnám nakonec nakonec přišlo rekordních 85 procent z 46,2 miliónu oprávněných voličů. Asi třetina z nich byli lidé mladší třiceti let. Ti jsou většinou proti Ahmadínežádovi.

Íránská ústavní rada přiznala, že v 50 okresech bylo vhozeno více hlasů, než kolik je registrovaných voličů. Hlasy mají být částečně přepočítány.