Návrh předložily Francie, Velká Británie, Německo a Portugalsko. Sýrie tvrdě postupuje proti opozičním demonstracím. Do města Dará na jihu země, které je centrem protestů, vyslala tanky a obrněné transportéry.

Syrské protivládní nepokoje si vyžádaly 500 obětí, uvedli ve čtvrtek ochránci lidských práv ze syrské organizace Savasia. Nová bilance převyšuje tu dosavadní o 50 mrtvých, píše ČTK. Není ale potvrzena z dalších zdrojů. Kvůli tvrdým zásahům prý syrskou stranu Baas opustily stovky jejích členů.

Proti návrhu bylo především Rusko, které naopak varovalo před zásahem do dění v Sýrii. „Skutečné nebezpečí pro regionální bezpečnost by mohlo vzejít z vnějšího vměšování do vnitřní situace Sýrie,“ řekl ruský velvyslanec v OSN Alexander Pankin podle BBC. Dodal, že hrozbou jsou především pokusy zasáhnout silou podle předem připravených scénářů.

Americké velvyslankyně při OSN Susan Riceová

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová

FOTO: Jim Young, Reuters

Na postoji Pankina bylo patrné rostoucí rozladění Moskvy s vývojem v Libyi. Rusko umožnilo schválit rezoluci RB OSN 1973, umožňující zavedení bezletových zón nad Libyí. Její schválení ale vedlo k zahájení mohutné letecké kampaně proti Kaddáfího režimu, kdy se především útočí na pozemní cíle. Řešení ale nenastalo, situace v Libyi je patová. [celá zpráva]

Americká zástupkyně v OSN Susan Riceová přitom apelovala na odsouzení Sýrie: „Moje vláda vyzývá prezidenta Asada, aby změnil kurs a vyslyšel volání vlastního lidu. My také vyzýváme mezinárodní společenství, aby odpovědělo na brutální zásahy a zadrželo odpovědné, kteří připravili toto ohromné násilné porušování lidských práv.
USA a země EU současně varovaly, že pokud nebude vyhověno rychle požadavkům syrské opozice na reformy, tak budou požadovat další sankce proti Damašku.

EU zvažuje sankce

EU nyní zvažuje sankce vůči Sýrii, mohly by zahrnovat i zmrazení až 1,3 miliardy eur (přes 31 miliard korun) v evropských investičních fondech či pozastavení unijní pomoci této blízkovýchodní zemi ve výši zhruba 130 miliónů eur (3,1 miliardy korun). Píše o tom bruselský server EUobserver s odvoláním na návrhy, které mezi diplomaty EU kolují.