Pasivní kouření může způsobit srdeční potíže, onemocnění dýchacího ústrojí a rakovinu plic. U dětí je vyšší pravděpodobnost syndromu náhlého úmrtí, astmatu či pomalejšího vývinu plic.

„Tohle nám pomáhá si uvědomit, jakou daň si tabák vybírá,“ uvedl k vůbec první takto rozsáhlé zprávě její hlavní autor Armando Peruga s poukazem, že výzkumníci porovnávali data ze 192 zemí světa.

WHO je obzvláště znepokojena situací dětí v rozvojovém světě, kde jich každoročně na infekce dýchacího ústrojí ve spojitosti s kouřením zemře 165 000. „Dvě třetiny těchto úmrtí se vyskytují v Africe a jižní Asii,“ uvádí zpráva. Děti v těchto částech světa jsou ohroženější vzhledem k mnohým dalším zdravotním rizikům.

Zpráva popisuje situaci v roce 2004, posledním období, z něhož jsou komplexní data. Podle zprávy bylo tehdy vystaveno pasivnímu kouření 40 procent dětí.

Pasivní kouření v tomto roce způsobilo smrt 379 000 lidí v důsledku srdečního selhání, 165 000 lidí na nemoci dýchacích cest, 36 900 lidí v důsledku astmatu a 21 400 lidí kvůli rakovině plic. Téměř v polovině případů umíraly ženy (47 procent), přičemž více než dospělých mužů (26 procent) zemřelo i dětí (28 procent).

Největší množství lidí je vystaveno pasivnímu kouření v Evropě a Asii.