Článek
Nová koncepce přestavuje posun od předchozí strategie, která předpokládala, že USA musejí být schopné kdykoli vést současně dvě konvenční války, na dvou různých místech, což byla odpověď na irácký konflikt. Současně měly být USA schopny vést i případnou válku s KLDR nebo dokonce s Čínou, pokud by se pokusila obsadit Tchaj-wan.
„Už není adekvátní hovořit o velkých regionálních konfliktech jako o prvotním, nebo jediném schématu pro formování, velikost a výcvik amerických sil,“ vysvětluje zpráva změnu strategie.
V současné strategii se klade důraz na to, že existuje velmi široké spektrum hrozeb. Zmíněny jsou kybernetické útoky nebo útoky na satelity i nebezpečí šíření jaderných zbraní a terorismu.
Armáda se musí připravit na globální oteplování
Vůbec poprvé je ve strategii zmíněno nebezpečí, jaké představuje globální oteplování. Americká armáda se musí připravit na konflikty, které mohou vzniknout v důsledku klimatických změn. Sucha i stoupání mořské hladiny mohou vyvolat nepokoje, šíření nemocí a následné migrační vlny.
Vykládání pomoci z vrtulníku Blackhawk
Armáda by také měla být schopna rychleji a účinněji zasahovat v případě přírodních a humanitárních katastrof, jako byl hurikán Katrina. Neměla by tedy být jen strojem na vedení války, ale i prostředkem na řešení celého spektra problémů a hrozeb, od vojenských po přírodní katastrofy
Za klíčové ale nadále armáda považuje „vyhrát současné války“, což znamená zničit teroristické sítě v Afghánistánu a v Iráku. Strategie proto počítá s uvolením peněz na další vrtulníky, které zoufale chybí v Afghánistánu, na bezpilotní letadla využívaná ve válce proti Tálibánu v Afghánistánu a Pákistánu i v Iráku, a v neposlední řadě na speciální jednotky.
Plán nicméně počítá s tím, že letectvo USAF a námořnictvo US Navy připraví taktiku, jak odpovědět na hrozby ze strany Číny, Íránu a Severní Koreje. Jde především o vylepšení a posílení vyspělých prostředků protivzdušné a protiraketové obrany a odvetných útočných zbraní.
Rekordní vojenský rozpočet USA
Americký prezident Barack Obama v pondělí požádal Kongres, aby schválil rekordní vojenský rozpočet 708 miliard dolarů na finanční rok 2011. Zahrnuje nárůst o 3,4 procent základního rozpočtu Pentagonu a 159 miliard dolarů na financování vojenských misí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu.
Budoucnost není prioritou, tvrdí analytik
Analytik BBC Jonathan Beale zdůrazňuje že Pentagon nadále pokrčuje v odklonu od přípravy na běžné konflikty a počítá s hrozbou, kterou nepředstavují jen nestabilní nebo nevypočitatelné státy typu KLDR a Íránu, ale i různé radikální nadnárodní organizace jako je Al-Káida.
Ovšem pořízení dalších vrtulníků a bezpilotních letadel navzdory odklonu od minulé strategie ukazuje, že USA opravdu stále považují za prioritu právě probíhající války a nikoli přípravu na budoucí hrozby, byť Čína je stále vnímána jako potenciální nebezpečí. Z její strany se ovšem počítá spíše s možností kybernetických útoků a útoků na satelity.
Zrušení loňských nákladných programů protiraketové obrany (GBI) i dalšího nákupu supermoderních stíhaček F-22 Raptor ukazuje, že se USA připravují spíše na konflikty nízké úrovně než na velký střet s technicky vyspělým nepřítelem.
Evropa stranou
Z celé strategie je současně patrné, že Rusko už není u washingtonských stratégů bráno jako velká hrozba, byť se snaží modernizovat své ozbrojené síly včetně jaderných a plánuje vyrábět i další generaci stíhacích letounů. [celá zpráva]
Naznačil to už dříve fakt, že USA nevybudují v Polsku sila s antiraketami GBI.
Všechny chystané systémy nejsou prioritně určené pro Evropu s výjimkou společného systému protivzdušné a protiraketové obrany USAF a US Navy, který může být využit i při obraně Evropy.
Plyne z toho, že Evropa se bude musela více starat o svou bezpečnost sama, ať už pomocí zbraní nebo smluv.