Podle Boeingu by bylo možné mobilní systém do 24 hodin dopravit do jakékoli krizové oblasti v Evropě nebo v Americe. K odpálení antirakety o váze 25 tun by se použila mobilní rampa. Nosič i s ní by do místa nasazení přepravil transportní letoun C-17, vyráběný - jak jinak - Boeingem.

Test antirakety

Test antirakety

FOTO: Boeing

V mobilní verzi by byla využita jen dvoustupňová verze nosiče, právě ta ale měla být dislokována v Polsku podle původních plánů, přičemž naváděcí radar XBR měl být vybudován v Brdech. Mobilní varianta by mohla být připravena k operačnímu nasazení do roku 2015 a zřejmě by stála méně než rakety v silech, uvedl viceprezident Boeingu Greg Hyslop.

Rok 2015 není zmiňován náhodou, právě v té době by mohl mít Írán k dispozici rakety s dlouhým doletem, které by mohly zasáhnout Evropu.

Revize plánu

Společnost Boeing se svým návrhem přišla ve středu, kdy administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy projednávala plány na výstavbu protiraketových sil v Polsku a radaru v českých Brdech jako obrany proti hrozbě z Íránu. Proti štítu se staví Rusko, které jej považuje za hrozbu.

Plán na vybudování pevného štítu však v době krize ohrožují i vysoké náklady. Vládní úřad již spočítal, že náklady na stavby související s rozšířením štítu do Evropy - tedy radar a sila - by se mohly vyšplhat na miliardu dolarů. Obama navíc dává přednost mobilním systémům, za jejichž pomocí je možné pružněji reagovat na aktuální hrozby. Tento týden se vyslovil proti nákladným systémům, které nejsou potřeba a u nichž nebyly předem pevně stanovené cíle a náklady, což je právě případ projektů MDA.[celá zpráva]

„Jestliže je pevné stanoviště obtížně vybudovat z politických i jiných důvodů, nechceme, aby si lidé mysleli, že GBI lze použít jen z pevného sila,“ řekl Greg Hyslop, který se snaží projekt zachránit.

Vývoj mobilní verze GBI přivítal i generál Patrick O´Reilly, který stojí v čele Úřadu pro protiraketovou obranu MDA. Zároveň však podpořil i vývoj konkurenčního pozemního systému firmy Raytheon.

Změna v pojetí protiraketové obrany je celkem jistá, protože generál James Cartwright, který je zástupcem náčelníka spojených štábů, uvedl během projednávání osudu plánů na protiraketovou obranu, že se USA dopustily několika špatných rozhodnutí. Podle něj se hrozba balistických raket přeceňovala a KLDR ani Írán ve vývoji balistických raket nepostupovaly tak rychle, jak počítaly stávající nákladné plány.

Pozemní verze systému Aegis

Do souboje ale může promluvit i konkurent Boeingu, firma Raytheon, která uvedla, že připravuje pozemní variantu antirakety SM-3, která je součástí námořního protiraketového systému Aegis. Tento systém sice není schopen ničit rakety v takové výšce jako GBI v plné konfiguraci, je však už zařazen do výzbroje a většina jeho testů se ukázala jako úspěšná. Mimo jiné zničil i starou špionážní družici.

Podle Raythenou by systém mohl chránit i Evropu nebo Izrael buď samostatně, nebo doplňovat systém vyvíjený Boeingem. I on ale ničí balistické rakety nad atmosférou v druhé fázi letu a to kinetickou energií, kdy je hlavice roztříštěna, ale neexploduje, což je zvláště důležité u jaderných hlavic. I tento systém O´Reilly podpořil.

Boeing 747 400F vybavený silným laserem pro sestřelování balistických raket.

Boeing 747 400F vybavený silným laserem pro sestřelování balistických raket.

FOTO: Boeing

Boieng má ještě jedno želízko v ohni, pokračuje i ve vývoji dalšího prostředku protiraketové obrany a tím je laser na palubě letadla. Ten by jako první měl být schopen ničit rakety hned po startu, tedy v první fázi letu nad územím země, která raketu odpálí. V úterý byl úspěšné otestováno vypálení paprsku kyslíkového megawattového laseru z paluby upraveného Boiengu 747-400F.