„Jedním z výsledků dotazování je, že pedagogové mají zájem o větší vzdělávání," uvedla na jednání krajská školská koordinátorka prevence Jana Havlíková.

Žádné školení na téma šikany neabsolvovalo 65 procent ze zhruba 1800 pedagogů základních a středních škol, kteří odpověděli na dotazník. Další čtvrtina jen kratší než deset hodin.

Pedagogové připravováni jen na učení

Problém je podle Havlíkové už při vzdělávání budoucích pedagogů, protože pedagogické fakulty se na šikanu příliš nezaměřují. „Pedagogové jsou připravováni pouze učit, ale ne už vést kolektiv dětí. Fakulty by měly zavést zkušenostní výcviky,” dodala.

Učitelé mají další vzdělávání povinné ze zákona a každá škola má svého metodika primární prevence, který má kromě šikany na starosti i ostatní druhy prevence, například prevenci užívání návykových látek, poruch příjmu potravy nebo bezpečnost v dopravě.

Školení jednodenní a dobrovolná

Praha dává na primární prevenci devět miliónů korun ročně, nejvyšší částku ze všech krajů. Školení jsou ale pro učitele dobrovolná a obvykle jsou jen jednodenní, což na zevrubné informování či praktické ukázky nestačí.

V Praze je celkem 7000 učitelů základních škol a dalších 7000 ve středních školách. Hlavní město zřizuje asi stovku středních škol, téměř tři stovky základních škol a 262 mateřských škol spravují městské části.

MŠMT chystá návrh na zvýšení bezpečí ve školách

Téma šikany se v Praze dostalo do pozornosti poté, co byl zveřejněn případ Střední průmyslové školy na Třebešíně, kde tři žáci učitelku šikanovali několik měsíců. Žena letos zemřela, souvislost mezi úmrtím a šikanou ale prokázaná nebyla. Za špatné vyhodnocení situace rada ke konci února odvolala ředitele školy. Žáci byli podmínečně vyloučeni.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) začala po událostech v této střední škole připravovat návrh, který by zvýšil právní ochranu a bezpečí ve školách. Například by měl umožnit okamžité vykazování agresorů ze školy. Připravuje také změnu metodického pokynu, jak reagovat na šikanu ve školách.