Více než polovina středoškoláků a asi dvě pětiny učňů zaměstnání nehledají, protože chtějí dál studovat. Desetina maturantů a asi 15 procent učňů uvedlo, že chtějí jít pracovat, ale zatím zaměstnání hledat nezačali.

Málo z nich má jasno, kam po střední škole nastoupí

Patnáct procent středoškoláků a 16 procent vyučených sice sleduje inzeráty a jiné pracovní nabídky, ale konkrétní kroky ještě nepodnikli. Kolem pětiny lidí se v obou skupinách poptává známých a příbuzných.

Relativně malý počet lidí má podle NÚV krátce před ukončením studia jasno, kam po získání výučního listu nebo maturitního vysvědčení nastoupí. Slíbené zaměstnání má 21,7 procenta žáků středních odborných učilišť a přibližně jedenáct procent studentů maturitních oborů.

Maturanti budou raději dojíždět než měnit obor

Pokud by měli respondenti problém sehnat práci v oboru, v němž by chtěli pracovat, volili by trochu odlišné strategie podle úrovně vzdělání. Téměř tři čtvrtiny vyučených by hledaly zaměstnání v místě bydliště, ale v jiném oboru. Druhou nejčastěji uváděnou možností u nich bylo hledání práce ve vysněném oboru s dojížděním.

Maturanti by naopak raději dojížděli, než měnili obor. Práci v oboru s dojížděním by jako náhradní variantu volily více než dvě třetiny maturantů.

Možnost přestěhování by v obou skupinách jako řešení volilo jen po 38 procentech respondentů. Rozhodně by tuto možnost preferovalo 14,6 procenta vyučených a asi desetina maturantů.

Mladí lidé jsou výrazně více nakloněni stěhování za prací, pokud by měli trvalejší problémy s uplatněním na trhu práce. V případě nezaměstnanosti a nemožnosti získat zaměstnání v místě bydliště vyjádřilo ochotu k přestěhování 61,7 procenta učňů a 65,3 procenta brzkých absolventů maturitních oborů.