Druhá planeta naší sluneční soustavy, která je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy, se pro kolonizaci hodí, protože na ní panují příznivé podmínky.

„Horní atmosféra Venuše je docela přátelský cíl. Myslíme si, že to není o nic horší plán než v případě průzkumných misí na Mars,“ podotkl Dalea Arneye z NASA, který je jedním z tvůrců studie.

Venuše má ze všech terestrických planet (Planeta složená hlavně z křemičitanových hornin. Takové planety jsou výrazně podobné Zemi, název je odvozen z latinského „terra“ - země.) nejhustší atmosféru, tvořena je převážně z oxidu uhličitého. Tlak na povrchu je více než 90krát vyšší než na Zemi. A právě proto počítá plán NASA s využitím vzducholodí.

Obří vzducholoď se vzdušným městem v pozadí.

Obří vzducholoď se vzdušným městem v pozadí.

FOTO: NASA

Ve výšce zhruba 50 kilometrů nad povrchem, kde by se obří koráby nebes pohybovaly, totiž panují podmínky blížící se těm na Zemi. Zatímco na Marsu se teploty pohybují okolo -60 °C, v horní atmosféře Venuše to je okolo 75 °C.

Na rudé planetě je navíc také 40krát silnější radiace. Přístroje udržující životní funkce na palubě si jsou tak schopny poradit s prostředím Venuše daleko lépe než v případě Marsu, tvrdí vědci.

Blíže než Mars

Velmi důležitým faktorem, který hovoří pro tento ambiciózní plán, je také vzdálenost od Země. Zatímco cesta na Venuši a zpět by trvala zhruba 400 dní, tedy zhruba jen rok a jeden měsíc, na misi na Mars by bylo potřeba až 900 dní. To se logicky dramaticky promítne také do finančních nákladů na celou výpravu.

Kokpit vzducholodě

Kokpit vzducholodě

FOTO: NASA

Plány NASA, které jsou však v současnosti spíše pouhou studií, počítají postupně s pěti misemi na Venuši.

V první by byl pouze proveden robotický průzkum, v další by již následoval pilotovaný průzkum na oběžné dráze planety, poté by si astronauti vyzkoušeli i zhruba měsíční pobyt v atmosféře.

Pokud by všechny testy dopadly dobře, nic by již nebránilo tomu, vytvořit v atmosféře miniaturní kolonii vzducholodí. Po jednom roce by se pak ve finální fázi zrodilo na Venuši vzdušné město, plánují vědci.

S přistáním se na Venuši nepočítá

A právě v posledních dvou fázích se již počítá s nasazením speciálních vzducholodí. Vzdušný kolos by měl mít 130 metrů na délku a 34 metrů na výšku. Do atmosféry by se přitom stroj snášel pouze ve formě obří kapsle s posádkou a obří héliové nádrže by se nafoukly až v atmosféře, kde by vzducholoď zakotvila.

Tento přepravní prostředek by měl být energeticky nezávislý. Na vrchním plášti by totiž byly solární panely o ploše přesahující tisíc metrů čtverečních. Soběstačný musí být podle autorů celý systém také v dalších ohledech, protože přistání na povrchu Venuše je s ohledem na tamní podmínky prakticky nemožné.

Přestože je pravděpodobnost na kolonizaci Venuše podle Arneye minimálně stejně pravděpodobná jako v případě skloňovanějšího Marsu, zatím není možné hovořit o žádném konkrétním datu. „Je před námi ještě pořádný kus práce,“ uzavřel Arney.