Jenže mladší kolegy by mohly odradit už plánované plošné přijímačky na střední školy. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce, aby uchazeči o studium maturitních oborů procházeli sítem matematických a češtinářských testů, čímž chce dosáhnout toho, aby se na střední školy nedostávali žáci, kteří u maturity nemohou pochodit.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zatím jen zkouška

Letošních deváťáků se zatím budou týkat pilotní přijímačky, které jsou sice pro školy nezávazné, ale pokud mají mít smysl a žáky motivovat k výkonu, musí je ředitelé u celkového hodnocení brát v potaz. Proběhnou jen na školách, které se do projektu dobrovolně přihlásily.

Test z dílny Cermatu (Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání), který připravuje i maturitní testy, má být součástí celkového přijímacího řízení, do něhož mohou ředitelé zahrnout i dosavadní výsledky, úspěchy v soutěžích či osobní pohovor. Cermat pouze vydá doporučení, kolik bodů by uchazeč měl minimálně získat, aby byl úspěšný.

Cvičné testy, které se dostaly do rukou ředitelů, už vyvolaly polemiku ohledně jejich kvality a smyslu. Podle znalců z oboru plošného testování bylo u češtiny několik úloh nevhodných, ale Cermat jakékoli nedopatření odmítá.

Stejně jako se vždy bránil vůči kritice maturitních testů. Nejhlasitější odezvu vyvolaly maturitní testy z matematiky před dvěma lety, kdy Cermat pod tlakem veřejnosti ustoupil a uznal, že byly testy příliš náročné, a zpětně jejich hodnocení zmírnil.

Jak Cermat nastaví u přijímaček hranici úspěšnosti, není jasné. U maturity však vyvolalo rozčarování, když se takřka z roka na rok rozhodlo, že bude jednotná, a poté se ukázalo, že státní testy v prvním kole odfiltrovaly každého šestého studenta (16,9 procenta). Dříve totiž u maturity propadalo studentů v řádu jednotek procenta.

Přibude odpadlíků?

Podle dosavadních maturitních výsledků se studenti příliš nepoučili. Letos propadlo u státní maturity nejvíce studentů za její čtyřletou historii, a to 18,7 procenta. Nejvíce jich pohořelo v matematice – 24,1 procenta z těch, kteří si ji vybrali dobrovolně, a to byla třetina maturantů.

Letošní deváťáci už budou mít matematiku povinnou, k tomu ještě cizí jazyk a češtinu. Z češtiny jich letos propadlo 6,8 procenta, z angličtiny 9,5 procenta.

Čtěte také: Deváťáci se mohou začít smiřovat, že budou povinně maturovat z matematiky

Je otázka, jestli se maturitní výsledky ještě zhorší. Podle místopředsedy Asociace ředitelů gymnázií Alfréda Dytrta to u gymnázií výsledky moc neovlivní. „A nemělo by to ovlivnit ani výsledky středních odborných škol, protože mnoho z nich jsou technického zaměření a ty stojí na matematice občas i více než gymnázia,“ řekl Právu.

Navíc se dá počítat se zvýšenou motivací studentů ke studiu maturitních předmětů. „Pokud je něco na výstupu, tak tomu každý žák věnuje vyšší míru pozornosti, než když ví, že se tomu může vyhnout,“ uvedl.

Ministr školství Marcel Chládek

Ministr školství Marcel Chládek

FOTO: Petr Horník, Právo

Mistrovská zkouška

A učňovské obory s maturitou zřejmě o nárok na maturitu přijdou. Chládek ji chce nahradit mistrovskou zkouškou, která by maturitu nahradila. Žák by se během tří let vyučil, pak by musel mít asi tři roky praxe a poté by ji mohl podstoupit. S mistrovskou zkouškou by měl nárok na činnosti, které podle dnešního zákona lze vykonávat jen s maturitou.

Také by se mohl ucházet o vyšší stupeň vzdělání, ale jen ve svém oboru, jinak by si musel maturitu dodělat.

Střední odborné školy by také měly poněkud jinou maturitu než gymnázia. Podle Chládka musejí mít oba typy škol jiný typ maturity už proto, že třeba na gymnáziích se matematika učí víc hodin než třeba na zdravotní škole. I tato reforma by se zřejmě měla stihnout do roku 2019, kdy mají být u maturity tři povinné předměty.