Evoluční biolog z Harvardovy univerzity Sriram Sankararaman a jeho kolegové prozkoumali genom u 1004 lidí a objevili u nich geny, které se vyskytovaly právě jen u neandrtálců.

Druh homo sapiens se začal křížit s neandrtálci po své migraci z Afriky. V minulosti se spekulovalo, jaké následky vyvolalo spojení odlišných druhů, a zda může mít nějaké důsledky pro lidské zdraví.

Vědci zjistili, že geny neandrtálců nejsou v lidském genomu všude ve stejném množství. Více je jich v genech, které ovlivňují například pleť nebo oči.

Geny neandrtálců lidem po příchodu z Afriky umožnily vydržet v chladnějším prostředí, například když se přestěhovali na území Eurasie. Neandrtálci po setkání s Homo sapiens byli již několik set tisíc let přizpůsobeni na život v chladnějších podmínkách.

„Našli jsme důkaz, že kožní geny u lidí žijících v Evropě a východní Asii jsou lépe evolučně vyvinuté,“ řekl Benjamin Vernot, spoluautor samostatné studie pro časopis Science.

Mohutní lovci obývali území sahající od Británie až po Sibiř. Vymřeli asi před 30 000 lety.

Diabetes a Crohnova nemoc

Jiné geny získané od neandrtálců už tak užitečné nebyly. Jsou totiž příčinou lidských onemocnění, kterými jsou cukrovka 2. typu, dlouhodobé deprese, cirhóza jater a Crohnova choroba.

Crohnova nemoc
Je choroba trávicího ústrojí, postiženo může být tenké i tlusté střevo. Onemocnění je zánětlivé, provázejí ho silné křeče v oblasti břicha a časté průjmy. Nemoc často přichází v etapách, Člověk má nějakou dobu silné příznaky, kterých ho léčba zbaví. Nelze ji vyléčit zcela.

"Myslím si, že to, na co jsme narazili, jsou zanikající zbytky neandrtálského genomu. Pomalu se vymazávají z lidské populace,“ řekl Joshua Akey z Washingtonské univerzity.

"Zjistili jsme, že u většiny moderních lidí jsou velké části genomu, které v sobě nesou malou nebo žádnou stopu neandrtálských genů, " řekl Sankararaman.