Hlavní obsah

Evropané měli v době kamenné modré oči a „poloafrickou“ pleť

Právo, aa

Šokující závěr o podobě lidí v době kamenné vyplynul z výzkumu DNA sedm tisíc let starých pozůstatků lidí. Dávní Evropané v éře lovců-sběračů podle vědců sice byli modroocí, ale měli černé vlasy a velmi snědou, „poloafrickou“ pleť. Antropologové totiž předpokládali, že naši předkové ztratili původní tmavou pleť poměrně brzy po odchodu z Afriky, že tedy Evropané „zběleli“ nejpozději před 45 tisíci lety.

Foto: Live Science

Článek

„Takový výsledek jsme nečekali,“ přiznal Carlos Lalueza-Fox z Institutu evoluční biologie v Barceloně.

Vědci počítali, že vliv zeměpisné šířky a záření UV se musel projevit na dávných Evropanech stejně, jako se projevuje na nás. Při pobytu na jihu, kde jsme vystaveni vyšším dávkám ultrafialového záření, naše pokožka ztmavne, ale brzy po návratu na sever s nižší hladinou UV radiace zase zesvětlí.

Geneticky vypadal jako Švéd

„Vypadá to, že věc je složitější – náš předek zůstával tmavý i po 40 tisících letech strávených v Evropě,“ řekl Lalueza-Fox ke studii publikované v posledním vydání magazínu Nature.

Foto: Live Science

Zkoumal ostatky dvojice lidí objevené v roce 2006 v jeskyni La Braňa v podhůří Pyrenejí. Díky trvalé tmě a nízkým teplotám se podařilo extrahovat ze zubu muže DNA a sestavit jeho genom.

Ukázalo se, že je geneticky blízký současným Švédům a Finům, tedy nejde o „přistěhovalce“, ale skutečného obyvatele Evropy. A identifikované geny pak umožnily rekonstruovat mužovu podobu.

Vědcům vyšel modrooký snědý muž s černohnědými vlasy. Jde o nejstarší dešifrovaný lidský genom, takže někteří vědci se zdráhají výsledky výzkumu zevšeobecňovat. „Není snadné smířit se s tím, že jsme zesvětleli teprve před několika málo tisíciletími,“ poznamenal David Reich z medicínské fakulty na Harvardu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám