Fosilie je pozůstatkem někdejšího purpurově-zeleného slizkého uskupení jednobuněčných mikroorganismů, které nejen žily, ale i navzájem komunikovaly v prehistorickém mikroskopickém společenství.

Nora Noffkeová z americké Old Dominion University zbytky tohoto dávného života našla v pískovcové skále na západě Austrálie. Kolem osmi milimetrů tlustá spleť jednobuněčných organismů je zhruba o 300 miliónů let starší než dosavadní nejstarší známá kompletně dochovaná fosilie a zhruba stejně stará jako některé neúplné fosilie, uvedl spoluautor studie Robert Hazen z washingtonského Carnegieho vědeckého ústavu.

Podle Hazena nalezený organismus pravděpodobně proměňoval sluneční svit v energii, ale místo kyslíku vylučoval "příšerně smradlavou" síru, tvrdí vědec.

Pokud by se člověk procházel po australských plážích před 3,5 miliardy let, pravděpodobně by narazil na tuto "slizkou hmotu purpurových nebo hnědých vláken vydávajících tento sirný zápach", tvrdí Hazen. "Pravděpodobně by to nebylo místo, kam byste chtěli vyrazit na letní dovolenou," domnívá se vědec.