Programy obou kladně hodnocených stran zaujaly svými moderními vizemi. Zemanovci a komunisté pak odrazují svými plány na znovuzavedení centrálních osnov, kterých se stát před šesti lety zbavil, aby se školy mohly emancipovat. Plány okamurovců zase povětšinou působí nepřesvědčivě.

Předseda České středoškolské unie Jan Papajanovský ocenil, že z diskuse s lídry, již jeho unie uspořádala, i z četby volebních programů vyplynulo, že velká většina programů je zpracována relativně kvalitně. Kvitoval zejména, že většina stran počítá se zavedením kariérního řádu pro učitele a s odstraňováním byrokracie na školách.

Zelení ale zaujali svým návrhem na zvýšení výdajů na vzdělávání k hodnotě šesti procent HDP. „Zvyšování výdajů mají v programu téměř všechny strany, ale pokud se nepletu, zelení tam mají toto konkrétní číslo,“ řekl Právu Papajanovský.

Vyzdvihl ale i nápady pirátů, kteří kromě podpory a nových technologií a internetu přikládají velkou váhu neformálnímu vzdělávání a informálnímu vzdělávání. „Například navrhují, že maturitu byste si mohli udělat, aniž byste chodili do střední školy,“ upřesnil Papajanovský.

Moc jej však nepotěšil program Úsvitu, který podle něj na moderní trendy nedbá, a spíše „jde směrem k montovnám“.

Šteffl: Myslete na děti, ne na podniky

Podobné názory má i ředitel společnosti Scio, která organizuje mimo jiné Národní srovnávací zkoušky, Ondřej Šteffl, jehož nejvíce oslovili piráti.

„Asi jediní myslí dál než o rok, dva dopředu. Představují si, že vzdělávání už nebude probíhat jen ve školách, což už dnes neprobíhá. Vzdělávání se dnes na děti hrne přes internet ze všech koutů a jediní, kdo to bere na vědomí, jsou piráti. Pro všechny ostatní vzdělávání rovná se školství,“ vysvětlil Šteffl.

Podle něj se v tomto ohledu pirátům přibližují pouze zelení. Obě strany jsou mu sympatické i tím, že nejdou na ruku velkým firmám. „Prakticky všichni vyjma pirátů a zelených pořád říkají, že potřebujeme rozvíjet učňovské školství, a berou celé vzdělávání jako službu velkým podnikům. Raději by snad měli myslet na děti, žáky a studenty,“ řekl Šteffl.

Za nebezpečný označil program zemanovců a komunistů, jejichž plány počítají mj. s obnovením centrálních osnov „návratem do minulého století těžko připravíme děti na budoucnost“.

Také podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka by byly centrální osnovy cestou zpět.

Dobšík ale upozornil i na příliš mlhavé představy nových stran. „Nejméně vyjádření jsme měli možnost získat od Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a stejně tak i ANO - to jejich sdělení, co by chtěli pro vzdělávání udělat, je nedostatečné,“ řekl Právu Dobšík.

ODS bodujue díky Fialovi

„Obecně mám nedůvěru k tomu, co říká ODS nebo TOP 09, protože oni to už mohli dělat, ale za poslední volební období nic z toho neudělali. Osobně mám největší důvěru v soc. dem.,“ dodal odborář.

Společnost EDUin zaměřená na propagaci vzdělávání ústy svého mluvčího Tomáše Feřtka ocenila programy zelených a ODS. „Zelení mají propracovaný a velmi konkrétní program, který by obstál při srovnání v Evropě. Je tam jasný důraz na podporu škol, na socializaci jako úkol školy. Kromě pirátů je to jediná strana, která se ubránila tomu, aby uzpůsobovala školy podle potřeb průmyslu,“ zdůraznil Feřtek.

„To neznamená, že není třeba posílit polytechnickou výchovu a přírodovědné předměty, ale to je něco jiného, než si nechat říct od průmyslu, koho chce zaměstnávat a jak ho chce vychovávat,“ vysvětlil.

U programu ODS ocenil, že navazuje na kroky exministra školství Petra Fialy. „Je to přiměřeně konkrétní a je tam vidět souvislost daných kroků, a zároveň je pokládám za rozumné a realistické,“ hodnotil Feřtek.

U vysokoškoláků si to už pravice rozházela

Největší problém ale vidí u zemanovců, jejichž program podle něj jednoznačně vrací vývoj školství zpět. Stejně tak odsoudil i návrh komunistů k jednotné škole jako za nešťastný. „Úsvit je zmatený, některé věci jsou nesmyslné, ale hlavně to nedrží pohromadě a nic to neznamená,“ doplnil.

Dominik Forman, aktivista iniciativy Za svobodné vysoké školy, vycházel z analýzy školských odborů, podle níž jsou všechny programy formulovány dosti obecně. „A v obecné rovině se člověk shodne s širokým počtem stran. Problém se může skrývat v konkrétních řešeních,“ upozornil.

„Co je zásadní a evidentní je zpoplatnění vysokoškolského studia. Tam je jasné, že ČSSD, KSČM, ale i piráti nebo zelení budou proti zpoplatnění, kdežto jsem si jistý, že TOP 09 se tím zabývat chtějí. To je v tomto ohledu pevný bod,“ dodal.

Rovněž se obává, že strany bývalé koalice by dále vyvíjely „tlak na vpuštění soukromého kapitálu na univerzitní půdu“.

Šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek byl zdrženlivý. „Programy jsme neanalyzovali a asi se nedá říct, že by někdo zaujal, nezaujal už proto, že jsou si ty programy dost podobné,“ řekl pouze.

„Uvidíme po volbách”

A ani předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták nedokázal mezi programy nic vyzdvihnout. „Žádný z programů nepřináší to, co by školství potřebovalo, nebo jsou velmi nekonkrétní,“ uvedl.

Navíc je skeptický k jakémukoli nadšení, že po dvaceti letech slibů, že se školství stane prioritou, se začne pro vzdělávání něco dobrého dělat. „Co potřebujeme a co dělají Finové a celá řada zemí s prosperujícím školstvím, je dlouhodobá vize a o to se opírající strategie, která se bude uskutečňovat bez ohledu na to, která partaj bude úspěšná ve volbách. To je to, co mi na volebních programech chybí,“ postěžoval si Barták.

Je však ochoten po volbách zahájit vyjednávání se všemi stranami o tom, jak by se situace měla dále vyvíjet.

Kariérní řád a peníze na konci tunelu

Také podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka budou programové priority stran zajímavé až po volbách. „Některé věci jsou rozumné, některé méně a některé vůbec, ale zabývat se tím v tuto chvíli, kdy vůbec není jasné, která strana bude ve vládě a která bude spravovat ministerstvo školství, nemá smysl,“ řekl Zajíček.

Ze všech nejpesimističtější byl šéf Asociace ředitelů středních škol Jiří Kuhn. „Nevidím celou situaci nijak extra růžově a vůbec tam nevidím světýlko na konci tunelu. Sliby okolo voleb mě neuspokojují ani v jednom směru. Někdy se i ptám, jestli to myslí vážně, nebo ne,“ povzdychl si.

Přesto se dívá na povolební uspořádání s nadějí. „Jsem rád, že se strany v podstatě shodly, že je třeba podpořit učitele v jejich rozvoji, tak doufám, že se to po volbách objeví v programovém prohlášení. A pak doufám, že přijdou peníze, protože prostředky, které v současné době plynou do škol, jsou ostudné,“ řekl.