Hlavní obsah

Přírodovědci z Brna nalezli v Antarktidě novou bakterii

Právo, Jan Trojan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Dosud neznámý druh bakterie objevili a popsali vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PF MU). Vyskytuje se jen v Antarktidě, tam také již od roku 2006 stojí na ostrově Jamese Rosse vědecká stanice J. G. Mendela zřízená touto univerzitou. Nově objevený půdní mikroorganismus pojmenovali podle iniciátora vědecké stanice - polárníka-výzkumníka prof. Pavla Proška - Pseudomonas prosekii.

Foto: Archiv PF MU

Nově objevená bakterie Pseudomonas prosekii pod mikroskopem

Článek

„Tyto organismy mohou produkovat řadu enzymů nebo metabolitů. A ty jsou aktivní při nízkých teplotách kolem pěti stupňů Celsia, například při praní ve studené vodě. I k tomu lze využít bakteriální enzymy,“ sdělil v pondělí novinářům Ivo Sedláček z Ústavu experimentální biologie PF.

Zdůraznil, že antarktický ostrov Jamese Rosse je na první pohled kamenná poušť bez života. Ve skutečnosti tam sídlí mnoho organismů, z nichž některé představují pro vědu nové druhy. Jen brněnští vědci nyní zpracovávají přes tisícovku tzv. izolátů.

Pseudomonas prosekii patří mezi chladnomilné druhy a vzhledem ke své enzymatické aktivitě může mít velký biotechnologický potenciál. Podle Sedláčka tyto mikroorganismy mají vliv na biodegradaci skal a hornin. Objevená bakterie má tyčinkovitý tvar, pod UV světlem se objeví žlutozelený pigment. Pravděpodobně narušuje horniny a vytváří půdu.

Foto: Archiv PF MU

Nově objevená bakterie Pseudomonas prosekii pod mikroskopem

„Netroufám si zatím kvantifikovat, za jak dlouho dojde k rozrušení kamene,“ řekl Sedláček.

První vzorky bakterií byly odebrány už v roce 2007 až 2009. Na celém světě vědci ročně popíší na 200 až 250 mikroorganismů, jen MU mívá nejméně jeden takový objev. Nyní tam pokračují ve výzkumu také mikroorganismů žijících v půdě, ve vodě a nově i bakterií osídlujících sliznice a trávicí trakt antarktických tučňáků, ale i tuleňů, kteří žijí na severní polokouli.

Česko spolurozhoduje o Antarktidě

Tento velký úspěch přírodovědců z MU měl svoji váhu při zasedání států Smlouvy o Antarktidě v Bruselu minulou středu. Česko tam získalo tzv. konzultativní status především za významnou vědeckou činnost. Znamená to, že jsme se stali 29. státem, který má rozhodovací pravomoc o Antarktidě. [celá zpráva]

Dosud jsme byli jedinou zemí s vlastní výzkumnou stanicí, která neměla toto plnohodnotné postavení.

Prošek Právu řekl, že v rámci příprav na bruselské jednání „až neuvěřitelně operativně spolupracovali s mezinárodně právním oddělením ministerstva zahraničí“. Na výzkumu Antarktidy se rovněž podílí Česká geologická služba, Jihočeská univerzita, Akademie věd ČR i další univerzity a instituce.

Reklama

Výběr článků

Načítám