Hlavní obsah

Ředitelka lesní školky: Děti jsou šťastné, když si mohou hrát v dešti mezi loužemi

– Praha
Právo, jim

Děti tráví celé dny venku, a to i za větru, deště. Za teplého počasí zase mohou spát venku ve spacácích. Jinak mají k dispozici jednu maringotku, altánek a spoustu zvířat. Tak vypadá lesní školka Lesníček v rámci mateřské školy Semínko v Praze v Toulcově dvoře. Jak řekla Právu její ředitelka Magdaléna Kapuciánová, lesní školky by mohly snadno pomoci obcím, kterým školky chybí.

Foto: lesnims.cz

Ředitelka MŠ Semínko v pražském Toulcově dvoře Magdaléna Kapuciánová

Článek

Co děti v lesní školce celé dny dělají?

Děti se scházejí v 8.30 a jsou celé dopoledne venku, dělají různé činnosti, buď individuální s paní učitelkou, nebo skupinové, jdou na výlet nebo dělají nějaké koláže, malují apod. Jsou v areálu Toulcova dvora, který je velký osm hektarů. Jsou zde v interakci se zvířaty, starají se o ně, nosí jim seno, vyklízejí jim klícky, vodí je na pastvu, prohlížejí si je, vlastně sledují, jak se dospělci starají o mláďata. Ale každý den ještě někam odcházejí, třeba do Hostivařského lesoparku nebo k Hamerskému rybníku či do přírodní oblasti zvané Trojmezí.

Můžete nám přiblížit ty činnosti?

V rámci individuální činnosti se zaměřujeme na jednotlivé děti. Například jednomu dítěti nejde moc komunikace s ostatními dětmi, tak se zaměřujeme na to, aby s někým komunikovalo. Někdo je zase slabší v kreslení, stříhání, takže se pak na to zaměřujeme, aby byly děti dobře připraveny na školu. Někomu zase jde špatně oblékání, tak mu pomáháme se zlepšit. Skupinové činnosti jsou různé honičky, stavění bludišť nebo odvádění zvířat na pastvu.

Jak to má učitel zvládat?

Tady jsou dva učitelé na 15 dětí. V běžné školce je jeden učitel na 28 dětí. U nás je velký prostor pro zaměření se na individualitu dítěte.

Jak vypadá venkovní vzdělávání?

Probíhá to úplně stejně jako uvnitř. Děti mají ve své maringotce nůžky, pastelky, před maringotkou mají lavičky, také je tam altánek, kde mají stůl a lavice. Jen materiál nemají učitelky po ruce, musejí se ráno na všechno připravit a vzít to s sebou.

Co když prší?

To jsou děti úplně šťastné a nadšené, když si mohou hrát mezi loužemi. V holínkách a pláštěnkách dělají přehrady a překopávají potoky. Když prší moc, tak někam jdou, třeba do knihovny nebo do muzea. Ale i to vzdělávání probíhá za deště v altánku nebo v maringotce.

Jak vypravují rodiče děti do školky?

Rodiče hodně musí hledět na to, jaké bude počasí, a děti dobře vybavit. Ale pro případ nenadálé bouřky tu mají stále připravené pláštěnky a holiny nebo goratexové polobotky.

Ministerstvo má pro lesní školky provést úpravy v současných hygienických normách. V čem jsou třeba hygienické normy posunuty?

Třeba v tom, že ve vyhlášce je psáno, že na každé dítě mají být čtyři metry čtvereční vnitřních prostor. To my nemáme, protože maringotka je mnohem menší, děti ji využívají vlastně jen na spaní. Také mají menší počet toalet, protože nejsou na jednom místě, často chodí na výlety, takže v maringotce mají jednu toaletu pro všechny.

Lesníček snad funguje jen dopoledne?

Původně takový plán byl, ale po prvním roce provozu se to změnilo, protože rodiče si přáli, abychom provoz prodloužili, že děti byly unavené a vyřáděné, usínaly jim v autobuse. Tak jsme to protáhli do odpoledne. Je to opět trochu hygienický problém, protože děti by měly spát na postýlkách, na tvrdých matracích, lůžkoviny by se měly prát jednou za 21 dní. Tady u nás děti spí ve spacáku na karimatce, nejčastěji pod stromy venku, v zimě a dešti v maringotce.

Co je náplní ekologického vzdělávání?

Jde spíše o nauku udržitelného rozvoje. Je to zaměřeno na to, aby děti pochopily, že všechno, co dělají, tak vlastně souvisí s přírodou, že celý život souvisí s přírodou, že všechno, co kolem sebe vidí, je z přírody – i ty mobilní telefony a počítače, vlastně úplně všecko.

Snažíme se, aby děti pochopily vztah přírody a lidského společenství, že přírodu k životu potřebujeme a že je třeba se k ní chovat tak, aby nám vydržela co nejdéle. Samozřejmě do toho patří třídění odpadků. Vedeme je k tomu, aby po sobě používaly oblečení, máme i burzy, na kterých mohou rodiče ty věci prodávat. Děti využívají věci, které by už vyhodily, dokud to jde. Pak je tam ještě péče o zvířata. A co také souvisí s ekologií, učíme je komunikaci mezi sebou navzájem.

Využíváte k výuce nějaké speciální metody?

Učitelky dělají plán na celý rok a na každý měsíc mají rozepsána jednotlivá témata. V březnu jsme třeba měli Zdraví. Děti se staraly o své zdraví, měli jsme tady mediky. Takže se vzájemně poslouchaly stetoskopem, operovaly plyšáky a obvazovaly jim nohy.

Ale povídali jsme si také o tom, co dělat, když na sobě najdou klíště, jak snížit riziko, že se klíště přisaje, zaměřovali jsme se i na zdravou stravu.

Je zájem o lesní školku?

K zápisu se nám přihlásilo 40 dětí, mohli jsme vzít osm.

Při současném nedostatku míst ve školkách by lesní školky mohly být řešením. Opravdu stačí k jejich zřízení jenom maringotka?

Ano. Také si myslím, že to je možnost, když v některých městech je převis třeba jen na pět let. Několik obecních úřadů mě oslovuje, abych jim s tím pomohla, a snaží se lesní školku zřídit.

A jako soukromka by to asi ani nebylo moc nákladné.

My máme dva pedagogy, a proto to finančně náročné docela je. U nás se platí na pět dní v týdnu na celý den 6700 měsíčně. K tomu je ještě stravné ve výši asi tisíc korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám