"Odhalili jsme základní pravdu vesmíru. Nyní je o maličko méně toho, čemu nerozumíme," uvedl podle ČTK k novým poznatkům George Esfthathiou z univerzity v Cambridge, který výsledky zkoumání představil.

K vytvořené mapě dodal: „Dokážu si představit, že to lidem může připomínat spíš špinavý ragbyový míč nebo moderní umění, ale můžu vás ujistit, že jsou kosmologové, kteří by kvůli ní neváhali proniknout nám bez povolení do počítačů nebo možná vzdát se vlastních dětí“.

Z výzkumu období těsně po takzvaném velkém třesu vyplynulo, že vesmír je o 80 miliónů let starší než dosud uváděných 13,7 miliardy let. Ačkoliv záznamy odhalily některé odchylky, potvrdily dosavadní modely, podle nichž na počátku vesmíru byla mikroskopická částice, která ve zlomku sekundy explodovala, ochladila se a expandovala rychlostí větší, než je rychlost světla.

Záření zůstalo jako svědek

Sonda Planck se zaměřuje především na reliktní záření CMB, jež je svědkem rané fáze vývoje vesmíru. Jeho kolísání odhaluje změny hustoty v prvotní fázi utváření hmoty a vesmírných struktur - hvězd a galaxií. Může tedy ukázat na stáří a podobu vesmíru.

Data k nejstarší mapě vesmíru shromažďovala sonda prostřednictvím Planckova teleskopu 15 měsíců.

Shromážděné údaje umožnily expertům korigovat některé jejich dřívější závěry. Zjistili například, že ve vesmíru je o trochu víc hmoty (4,9 procenta atomární částice a 26,8 procenta tmavá hmota) a méně tmavé energie (68,3 procenta), o níž se má za to, že je hnací silou stále rychlejšího rozpínání vesmíru.