Vědci, kteří data z Voyageru 1 zkoumali, jsou přesvědčení, že sonda opustila sluneční soustavu již vloni v létě ve vzdálenosti 18 miliard kilometrů od Slunce. Astronomové z údajů ze sondy zjistili změny ve struktuře okolní radiace, které přičítají tomu, že se zařízení na své cestě dostalo z heliosféry, tedy z oblasti vlivu naší mateřské hvězdy. Zatímco úroveň slunečních paprsků zeslábla, vzrostla úroveň záření z mezihvězdného prostoru.

"Už je mimo běžnou heliosféru," řekl agentuře DPA profesor astronomie Bill Webber z univerzity v Novém Mexiku, který se podílel na analýzách údajů. "Jsme v nové oblasti. Všechno, co měříme, je nové a vzrušující," dodal.

NASA brzdí nadšení

"Vědecký tým Voyageru se shoduje, že Voyager 1 ještě neopustil sluneční soustavu a nedospěl do mezihvězdného prostoru," uvedl na stránkách NASA vědec projektu Voyager Edward Stone z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně.

"V prosinci 2012 vědecký tým Voygeru informoval, že Voyager 1 je v nové oblasti nazývané 'magnetická dálnice', kde se energetické částice dramaticky mění. Posledním kritickým indikátorem dosažení mezihvězdného prostoru je změna směru magnetického pole a tato změna zatím zaznamenána nebyla," vysvětlil Stone.

Voyager 1 byl vypuštěn 5. září 1977, jeho hlavní misí bylo studium vnějších planet sluneční soustavy. Prozkoumal Jupiter a Saturn a jejich prstence a měsíce, jejichž první detailní fotografie odeslal na Zemi. V roce 1990 pořídil první kompletní fotografii sluneční soustavy. V posledních letech sonda odesílala informace o tzv. helioplášti na okraji soustavy.

Stejně jako její sesterská sonda Voyager 2 obsahuje pozlacenou měděnou gramofonovou desku obsahující poselství potenciálním inteligentním mimozemským civilizacím. Přestože generátory zajišťující sondě dostatek energie už překonaly svou plánovanou životnost, předpokládá se, že sonda bude schopná komunikovat se Zemí i po roce 2020.