Podle prvního náměstka ministra školství Jiřího Nantla by se nemělo už na mateřinky dívat jen jako na hlídací centra, ale jako startovní plochy pro další vzdělávání. Ukazuje se totiž, že děti s předškolním vzděláváním mají lepší výsledky ve škole a častěji se i hlásí na VŠ.

„Musíme se zabývat podobou předškolního vzdělávání, rozhraním mezi předškolním a základním vzděláváním. Je velmi mnoho dětí, což může mít i vliv na dostupnost míst v mateřských školách, v režimu odkladů základního vzdělávání je v ČR 21 procent dětí. Musíme se zabývat i tím, jestli legislativně klademe dostatečné nároky, aby byla ve školkách potřebná míra vzdělávání,“ prohlásil Nantl.

Podle něj se v tomto ohledu často skloňuje finský model, kde prý celý vzdělávací systém sází právě na předškolní vzdělávání. Ale například i ve Spojených státech jsou nároky na děti v mateřinkách větší, do školy už musí jít se základy znalosti čtení.

Plány hatí dětské skupiny

Nantl pouze uvedl, že resort se bude touto otázkou ještě zabývat a pokusí se ji zpracovat v rámci připravované koncepce pro české školství do roku 2020.

Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ale viděl problém trochu jinde. Jak sdělil Právu, ministerstvo by mělo kvůli nápravě stavu v první řadě sladit kroky s vládou.

Upozornil na to, že založením tzv. dětských skupin ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, které se mohou provozovat v jakékoli instituci bez nároků na vzdělávání pro děti od dvou let, se vláda postavila proti vzdělávacím trendům u předškoláků.

„To je otázka návyků a ty návyky také začínají už v předškolním vzdělávání. Takže pan ministr školství s panem ministrem Drábkem měli říci, co vlastně chtějí, protože jeden jde hot a druhý čehý,“ rýpl si Chládek.