Vědci varují před posuny v biosféře a následným zhroucením ekosystémů. Vycházejí přitom z analýzy studií, které se věnovaly biologickým kolapsům, k nimž došlo během sedmi velkých planetárních krizí. Jmenovitě šlo o kambrické exploze před 540 milióny let, pět období masivního vymírání druhů - při nichž došlo i k úbytku devadesáti procent života na Zemi, a konec doby ledové, od níž se odvíjí nynější éra. To bylo před 12 000 lety.

"Všechny tyto přechody doprovázely jevy, které globálně pozměnily atmosféru, oceány i klima," uvedli autoři, podle nichž ke stejným změnám dochází i nyní.

Bude to rychlé a lidé se nestihnou přizpůsobit

Ve studii uveřejněné v odborném časopisu Nature vědci dále uvádějí, že následně by mělo dojít ke změnám stávajících klimatických pásů. Na 12 až 39 procentech planety by pak mohly panovat podmínky, s nimiž doposud nemají lidé žádné zkušenosti.

Za extrémně nebezpečnou pak považují rychlost, s níž ke změnám dochází. "Na geologické úrovni to je jako přejít z dětství do dospělosti za méně než rok. Co se děje dnes, probíhá dokonce ještě rychleji," připodobnil extrémnost změn Arne Mooers, profesor biodiverzity na vancouverské univerzitě. Může tak snadno dojít k tomu, že na změny nebude lidstvo schopno reagovat a adaptovat se na ně.

Balanc nad propastí

Vědci se přitom shodli, že důvodů k obavám je celá řada. Nejde jen o často citovaný vliv skleníkových plynů. Problémem je i rostoucí počet obyvatel a neúměrné využívání zdrojů. Podle studie je lidstvo kousek od propasti.

"Ještě sedm procent a dostaneme se do bodu, z něhož již není návratu," tvrdí vědci, podle nichž lidstvo již nyní využívá 43 procent všech přírodních zdrojů.

Momentálně vyhyne každých dvacet minut jeden živočišný druh a rychlost tohoto vymírání se rapidně zvyšuje.