Fyzik Pete Riley ze San Diega publikoval na konci února předpověď, že šance na objevení solární megaerupce, která by směřovala k Zemi je pro příštích deset let větší než 10 procent.

Sluneční aktivita kolísá v přibližně jedenáctiletých cyklech. Během období maxim se na slunečním povrchu objevuje více skvrn a na povrchu hvězdy vznikají častěji silnější bouře a erupce. Slunce pak vysílá do okolí proudy silně nabitých částic. Nejbližším maximem projde Slunce v tomto a příštím roce. Zvýšení aktivity Slunce se již několikrát projevilo v uplynulých měsících.[celá zpráva]

Video

Obrovská sluneční erupce vyslala k Zemi proud částic

Poslední známou megaerupci popsal astronom Richard Carrington 1. září 1859. Tehdy šlo hlavně o atrakci, která vykouzlila v atmosféře jedinečné polární záře, pozorovatelné i na Kubě nebo na severu Chile.

Asi jedinou dotčenou lidskou technologií byl tehdy telegraf. Dnes by však mohla podobná událost vyvolat kritická přetížení v rozvodech elektřiny, ropy a plynu i telekomunikačních a navigačních systémech.

"Dlouhodobější výpadky by se pravděpodobně objevily v dopravě, komunikaci, bankovním a finančním systému a veřejných službách, distribuci pitné vody, vznikly by ztráty kvůli znehodnocení rychle kazících se potravin a léků, kvůli výpadkům chladících zařízení,“ uvádí zpráva Národního výzkumného centra.

V této souvislosti se připomíná geomagnetická bouře v roce 1989, která vedla k devítihodinovému výpadku dodávek elektřiny pro milióny lidí v Kanadě. Pokud by se opakovala solární bouře s intenzitou roku 1859, pak by možné škody jen v USA dosáhly kolem dvou biliónů dolarů. Jejich náprava by si pak mohla vyžádat čtyři až deset let.

Robert Rutlege z Úřadu pro oceány a atmosféru však zdůraznil, že takový scénář představuje extrémní variantu, protože jak energetické firmy, tak operátoři satelitů sledují informace o sluneční aktivitě a jsou schopni dopady velkých erupcí zmírnit.