Podle průběžného hodnocení odborného garanta projektu, kterým je Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha, je přínos zapojení digitálních technologií a interaktivních prvků výuky nejzjevnější v předmětech, v nichž je možné znázornění probíraného učiva, využití videí, animací a interaktivních cvičení.

„Náš dosavadní výzkum ukazuje, že využití interaktivních výukových pomůcek je nejvíce přínosné v matematice a fyzice. Způsob a rozsah využití konkrétních technologií nicméně závisí především na osobnosti učitele a na momentální potřebě kombinovat tradiční výukové prvky s digitálními,“ říká Naďa Stehlíková, členka výzkumného týmu odborného garanta projektu.

Žáci jsou aktivnější a vzdělanější

Po osmnácti měsících realizace projektu potvrzuje většina učitelů, že využívání informačních technologií se u žáků projevuje pozitivně.

„Žáci v digitálních třídách jsou častěji a celkově aktivnější, pohotovější a počítačově gramotnější. Střídání různých aktivit přispívá k jejich koncentraci a zvýšení zájmu o práci v hodinách, což přispělo i ke zlepšení prospěchu v některých třídách,“ shrnuje pozitiva výuky Julie Růžičková, tisková mluvčí projektu.

Učitelům přibyla práce

S rozvojem využívání digitálních technologií a elektronického výukového obsahu se zvýšila časová náročnost při přípravě vyučovacích hodin. Učitelé však uvádějí, že díky moderním technologiím je příprava podkladů pro výuku efektivnější a mají nyní také lepší výstupy s ohledem na potřeby vzdělávacího procesu.

„Vyučující se může lépe soustředit na didaktickou část přípravy. Může vymýšlet nové metody a formu práce s informačními technologiemi, má více prostoru a možností pro individualizaci práce v hodině,“ zdůrazňuje Naďa Stehlíková.

Úkoly i testy v elektronické formě

Všichni učitelé zapojení v projektu využívají komplexní vzdělávací systém FlexiLearn, který jim umožňuje práci ve společném digitálním prostoru ve škole i doma. Žáci se učí z interaktivních učebnic v kombinaci s tištěnými, úkoly i testy odevzdávají elektronicky, využívají propojení s elektronickými slovníky a internetem.

Žáci v digitálních třídách jsou častěji a celkově aktivnější, pohotovější a počítačově gramotnější.Julie Růžičková, tisková mluvčí projektu Vzdělávání21

„Pro učitele přináší tento systém profesionálně zpracovaný materiál, který si však mohou podle svých potřeb upravit nebo doplnit, ale také jej sdílet s žáky i dalšími učiteli,“ říká Jiří Havlík, koordinátor projektu.

Výuka se bude rozšiřovat i díky evropským fondům

Pilotní školy projektu Vzdělání21 plánují další rozšíření digitálních tříd v příštím školním roce.

„Model digitálních tříd se nám zatím velmi osvědčil, plánujeme proto další rozšíření o budoucí šesté ročníky školy,“ říká Miroslav Kůs, ředitel Základní školy L. Kuby z Českých Budějovic, která je v projektu zapojena druhým rokem.

Ze statistiky zveřejněné letos v dubnu ministerstvem školství vyplývá, že z celkového počtu 58 tisíc žádostí, takzvaných šablon, se více než 40 % (v objemu cca 1,8 miliardy korun) týká požadavků škol na financování informačních technologií. Ty mají přispět ke zkvalitnění výuky a její individualizaci nebo podpořit vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím digitálních technologií.