Z Brna se zúčastnili Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství a jeho dcera Hana. Sluneční korónu zaznamenávali již počtvrté, nyní nahlíželi až do oblasti tzv. bezkolizního plazmatu.

„Sledování této vzdálené oblasti koróny umožňuje výrazně rozšířit naše znalosti o téměř neprobádané vnější části slunečního prstence. V poslední době se právě těmto částem věnuje značná pozornost, protože tam probíhají děje ovlivňující život na Zemi. Větší erupce dokáže vyřadit například celý komunikační systém,“ řekl Druckmüller a zdůraznil, že vzhledem k omezeným možnostem pozorování si koróna zatím zachovává spoustu neznámého.

Fotografie sluneční koróny z letošního zatmění sestavená na VUT matematickými modely ze stovek dílčích snímků z více pozorovacích míst

Fotografie sluneční koróny z letošního zatmění sestavená na VUT matematickými modely ze stovek dílčích snímků z více pozorovacích míst

FOTO: VUT Brno

Druckmüller vytváří obraz koróny

Druckmüller je matematik, sám sebe označuje za nadšence, který bude Slunce takto sledovat za všech okolností. Matematickými metodami také - na rozdíl od ostatních - vytváří obraz koróny. Na konečném snímku, vytvořeném zpracováním stovek vstupních obrazů z dvanácti chlazených fotografických přístrojů dosahuje nejmenší rozlišitelné detaily o velikosti menší než 1000 kilometrů.

Při vzdálenosti Země od Slunce zhruba 150 miliónů kilometrů se blíží takové rozlišení jedné úhlové vteřině. Při hodnocení snímků, které potrvá řadu měsíců, se odborníci soustředí na studium rozložení těžkých iontů železa a niklu v koróně, kterou pozorovali v šesti spektrálních čarách těžkých iontů. Na povrchu koróny je nejvyšší teplota až kolem tří miliónů stupňů Celsia.

Prof. Miloslav Druckmüller u nejlepšího letošního snímku zpracovaného ze stovek dílčích záběrů.

Prof. Miloslav Druckmüller u nejlepšího letošního snímku zpracovaného ze stovek dílčích záběrů.

FOTO: Jan Trojan, Právo

Letošní úplné zatmění procházelo jen Tichým oceánem v oblasti Cookových ostrovů, Francouzské Polynésie a Velikonočního ostrova, přičemž Velikonoční ostrovy beznadějně obsadily cestovní kanceláře a neúměrně zvedly ceny, takže tam vědci nejeli.

Zatímco na atolu Tatakoto měli Druckmüller a jeho američtí kolegové pěkné počasí, jeho dcera na ostrůvku Mangaia s kolegy uviděli Slunce až těsně po zatmění. Naštěstí jejich řecký kolega, stojící o 250 kilometrů dál, využil skuliny v mracích a zhotovil desítky snímků. Dosud největšího experimentu v pozorování koróny se zúčastnil také Vojtěch Rušin z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.

Ředitelka hvězdárny v Úpici fotografovala v Argentině, kde je vysoký předpoklad špatného počasí, tentokrát však bylo pěkně. Snímky z předchozích expedic VUT byly otištěny v prestižním americkém časopisu Astrophysical Journal a v dalších periodicích včetně známého Nature. Příští úplné zatmění Slunce bude až v listopadu 2012.