Článek
Nerodí se ale na ministerstvu školství. Jeho přípravě se začala věnovat náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Lenka Ptáčková Melicharová. Když svůj návrh umístila na Facebook, podpořilo jej 125 000 lidí.
„Chci prosadit, aby se ve školách neutrácely peníze za nesmyslné projekty a místo toho aby se investovalo do budoucnosti studentů. Byla bych ráda, aby notebooky místo sešitů a učebnic byly k dispozici pro každého žáka na druhém stupni základní školy a pro studenty středních škol,“ říká o svých plánech.
Projekt má sociální rozměr
„V dnešní době s notebooky učitelé a žáci běžně pracují a pro konkurenceschopnost absolventů jsou znalosti a dovednosti v oblasti informačních technologií naprosto klíčové,“ zdůrazňuje Ptáčková Melicharová. Je přesvědčena, že projekt má i svůj sociální rozměr: „Existuje celá řada rodin, která si nemůže počítač pro své dítě dovolit a pro ně musíme najít přijatelné řešení.“ Průzkumy jí dávají zapravdu. Podle nich má kladný vztah k informačním technologiím devět z deseti českých žáků, pouze 62 procent z nich má ale možnost využívat je ve škole i mimo vyučování.
Bohatší přispívají podle příjmů, chudí neplatí nic
Portugalská vláda plánuje investovat do svého projektu celkem asi 400 miliónů eur. Očekává se, že všechny notebooky budou dodány během tří let. Studenti ze sociálně slabších rodin dostávají notebooky zdarma, ostatní na jejich pořízení přispívají podle příjmů rodičů. Podobný model financování si představuje i Ptáčková Melicharová.
Předesílá, že podle portugalských zkušeností lze hromadnou objednávkou dosáhnout skutečně nízké ceny za kus. „Počítáme s tím, že by žáci po čtyři roky měsíčně platili splátky v řádu stokorun a po čtyřech letech by jim notebook zůstal. Zároveň by se tak tvořil fond pro nákup počítačů pro další ročníky. Pro děti ze sociálně slabých rodin ovšem nesmí být jejich situace překážkou, a proto podporuji v těchto případech poskytnutí notebooku zdarma.“
Odpůrci projektu mohou posílat děti na klasické vyučování
Portugalci se samozřejmě museli vypořádat i s nesouhlasnými postoji některých rodičů. Kdo nesouhlasil, nemusel nechat své děti do projektu zapsat. Týkalo se to necelých pěti procent rodin. Pro ně zůstala ve vybraných školách a třídách zachována výuka klasickou metodou.
Lenka Ptáčková Melicharová se dostala k problematice IT blízko už na někdejším ministerstvu informatiky kde působila jako poradkyně ministrů Vladimíra Mlynáře a Dany Bérové, ale také jsem léta učila ve škole a vnímala věc i z pedagogické stránky. „Hlavním impulzem bylo můj syn, který se uměl dříve zalogovat do počítače než podepsat rukou,“ přiznává.