Hlavní obsah

Čeští rektoři jsou vesměs starší muži, mladíci a ženy mají malou šanci

Právo, Petr Kotek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jak vypadá průměrný akademický funkcionář české vysoké školy? Muž, běloch, věk nejraději nad 60. Nezralí čtyřicátníci ani ženy to třeba při kandidatuře na post rektora nemají jednoduché a na většině škol ji vůbec nezkoušejí. O příslušnících etnických menšin ani nemluvě.

Článek

Jako příklady z praxe mohou posloužit třeba Karel Rais z Vysokého učení technického v Brně (60 let), Václav Havlíček z Českého vysokého učení technického v Praze (66 let), Jiří Sopko z Akademie výtvarných umění v Praze (67 let) nebo Lubomír Dvořák z Univerzity Palackého v Olomouci (69 let).

Upozorňuje na to internetový zpravodaj studentů pražské VŠE ilist.cz. Ten také poznamenává, že současný rektor VŠE Richard Hindls, který se právě chystá svůj post obhájit, by do této skupiny zapadl příští rok. V dubnu mu totiž bude právě šedesát.

Akademici nevěří nikomu, komu je pod čtyřicet

Nejmladším rektorem v historii Univerzity Karlovy se stal v roce 2006 Václav Hampl, kterému bylo v době nástupu do funkce čtyřicet čtyři let. Stejně starý byl v době jmenování také rektor Univerzity Hradec Králové Josef Hynek. Petr Fiala z Masarykovy univerzity v Brně v roce 2004 usedl na rektorské křeslo dokonce již ve čtyřiceti letech, vypočítává ilist.cz.

Ženy jsou v naprosté menšině

Z veřejných vysokých škol v Česku pouze jednu vede žena, Ivě Ritschelovou z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je 45 let. Na soukromých univerzitách působí Lucie Marková (Soukromá vysoká škola ekonomických studií) a Bohuslava Šenkýřová (Vysoká škola finanční a správní), která za rok 2008 získala titul Manažerka roku. VŠE vedla žena pouze jedenkrát. Byla jí Jaroslava Durčáková, která funkci rektorky vykonávala v letech 2000 až 2006.

Fakultu erotických studií nezaložil

Ani vtipálci a recesisté nejsou mezi akademickými funkcionáři zastoupeni příliš hustě. Občas sbírají body alespoň ve své volební kampani.

Šeď probarvil velmi osobitým způsobem zejména Václav Linkov, který v roce 2004 ještě jako student brněnské Masarykovy univerzity vyrazil do volby rektora s programem zahrnujícím například založení katedry erotických studií nebo nákup stíhacího letounu za účelem ochrany vzdušného prostoru školy. Svou kandidaturu tehdy na poslední chvíli stáhl.

Linkov na sebe upozornil také jako kandidát na křeslo generálního ředitele České televize nebo tím, že si až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku vydupal možnost založit v Česku svou vysněnou Liberální stranu.

Nyní - coby doktorand Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - představil jako první svůj program  jednoho z jejích možných budoucích děkanů. Mimo jiné v něm kategoricky požaduje, aby každý z akademických pracovníků fakulty od odborného asistenta výš minimálně jednou za pětiletku publikoval samostatně nebo jako první autor článek v anglickém časopise řazeném k nejprestižnějším v daném oboru.

Jeden z účastníků diskuse na studentském webovém portálu Sociál věcně poznamenává, že pokud je známo, v takovém časopisu nepublikoval z pracovníků fakulty nikdy nikdo a do pěti let by tedy bylo třeba propustit kompletně všechny pedagogy, s největší pravděpodobností i samotného děkana - pokud by ovšem s tímto programem uspěl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám