Národní muzeum, v jehož sbírkách se rukopis nachází, jej od restaurování v 90. letech zpřístupňuje teprve podruhé.

Naprosto ojedinělá událost

„Vystavení Budyšínského rukopisu na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované je jedinečný okamžik, kdy bude možné na Pražském hradě, v symbolickém i faktickém centru českého státu a ideovém předobraze dalších hradů na českém území, vidět nejstarší záznam textu, který Hradu odkazem na mytologii jeho význam přisoudil. Tři dny, po něž bude Budyšínský rukopis na výstavu zapůjčen, proto představují výjimečnou příležitost poznat na jednom místě a v jednom okamžiku ty nejcennější předměty, které nám dějiny zanechaly,“ informovala Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Poprvé o Čechovi a Libuši

Budyšínský rukopis, malá kniha ručně psaná na pergamen (vyčiněnou dobytčí kůži), vznikl na přelomu 12. a 13. století. Poprvé se v něm objevuje postava praotce Čecha a také pověst o věštkyni Libuši, která označila Pražský hrad za zářivé místo „Slávy“ a „Útěchy“, když prorokovala: Hrad, jehož pověst se dotkne nebes… mez mu určují vltavské vlny… na severní straně potok Brusnice, na jihu široká hora velmi skalnatá, která se od skal nazývá Petřín.

Rukopis vznikl pravděpodobně v českém prostředí, je ale psán latinsky písmem zvaným pozdní karolínská minuskula. Na přední straně se nachází vyobrazení Pražského hradu s postavami Čecha a Lecha, namalované na papír; do knihy ho vlepili až dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5 – 1519).

V 15. století také někdo do rukopisu doplnil drobné poznámky a přepsal některá slova, snad už v té době zastaralá a nesrozumitelná.

Gottwaldovi ho věnoval prezident NDR Pieck

S pozůstalostí Václava Korandy se Budyšínský rukopis pravděpodobně dostal do knihovny Karlovy koleje pražské univerzity. Podle některých hypotéz byl po určitý čas také součástí rožmberské knihovny a později královské knihovny na Pražském hradě.

Za třicetileté války ho odvezli do ciziny a nakonec se dostal do gersdorfské knihovny v Budyšíně. V roce 1952 získala rukopis Knihovna Národního muzea darem od Klementa Gottwalda, jemuž ho věnoval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck.

Po restaurování, které proběhlo v 90. letech, byl vystaven pouze jedinkrát, v roce 2011 na úspěšné výstavě Staré pověsti české v historické budově Národního muzea. Jeho zapůjčení na výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované vyžaduje dodržení přísných bezpečnostních a klimatických podmínek.

Vitrína, v níž bude vystaven, však nezůstane prázdná ani po navrácení památky do Knihovny Národního muzea; nahradí jej totiž starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený běžně v knihovně Křivoklátu. Obdivovat jej pak bude možné po celou dobu výstavy, tedy do 15. března 2015 denně od 10 do 18 hodin.