Raw strava je na vzestupu, lidé chtějí „čisté“ jídlo

Raw strava, jak ji známe nyní, se objevila v Evropě zhruba v roce 2010. V Americe a Austrálii, kde tento trend vznikl, se však vyskytuje už od 90. let minulého století. Celá tato myšlenka se přitom zakládá na předpokladu, že syrová strava je nositelem kvalitnějších živin než ta tepelně zpracovaná. To je pravda třeba pro vitamín C v rajčatech či určité enzymy v brokolici. Jiná jídla pak podle studií ale zase předávají tělu více antioxidantů v tepelně zpracovaném stavu.

Nejširší skupinou, která se na tuto potravinovou módu dala, jsou poměrně logicky vegetariáni a vegani, kteří k této stravě měli přece jen o něco blíže než ostatní lidé. Stále rostoucí skupinou fandů raw stravy jsou ale zejména ti, kteří si přísně hlídají původ toho, co konzumují, a chtějí jídlo oproštěné od škodlivin a s co nejvyšší výživnou hodnotou.

„Poptávka po raw stravě se u nás během posledních let významně zvýšila. Největší boom jsme zaznamenali zhruba před rokem. Za zmínku také stojí, že pražská akce RawFest je největším festivalem rawfood v celosvětovém měřítku,” potvrzuje trend zakladatelka prvního výrobce českých raw potravin, značky Lifefood, Tereza Havrlandová.

Havrlandová je přesvědčená, že popularita raw stravy stoupá kvůli tomu, jak se lidé při její dlouhodobé konzumaci cítí – plni energie, svěže, a přesto sytě. „Navíc když objevíte tu pestrou škálu chutí, bez jakýchkoliv plnidel, přídavků a chemikálií, nemáte potřebu se k neraw vařeným laskominám už vracet,” tvrdí propagátorka raw stravy.

Základ myšlenky raw stravy je ten, že v jídle připraveném za nízkých teplot do 45 stupňů Celsia má zůstat uchováno maximum živin v co nejpřirozenější podobě a tato strava by měla zabraňovat překyselení organismu a posilovat imunitu. A že by příprava raw stravy měla trvat déle než příprava té běžné, to si Havrlandová nemyslí.

„Vždy záleží na tom, jak se člověk stravuje. Třeba příprava mojí nejoblíbenější raw pochoutky – vodního melounu – zabere přibližně tři vteřiny. Rozkrojím ho a vezmu do ruky lžíci. Obecně je příprava raw stravy jednoduchá a rychlá. Běžný salát nebo pomazánka je záležitostí 15–20 minut. Ale ani ta nejsložitější jídla á la gourmet raw, jako jsou raw dorty, omáčky, burrita nebo raw palačinky, nezaberou na přípravu tolik času jako řádná nedělní svíčková,” míní Havrlandová.

Její slova potvrzuje i majitelka bistra Raw for you Iva Jurásková: „Příprava raw pokrmů je časově méně náročná než příprava běžných jídel. Je to hlavně zavedení systému, např. namáčení ořechu a semínek večer na druhý den. Pak už se vše jednoduše mixuje s dalšími surovinami. Většina pokrmů se připravuje za pomoci mixéru nebo kuchyňského robotu. Zabere to jen pár minut a výsledek je vynikající. Kouzlo je hlavně v kvalitě a čerstvosti surovin.”

Vyjma různých umletých směsí však velký úspěch v restauracích slaví jídla, která vypadají jako ta běžná, jsou však připravena jako raw. „V našem bistru jsou nejpopulárnější cuketové lasagne s kešu sýrem či mexické tortilly s guacamole a cheesecaky, dá se tedy říci, že opravdu raw verze klasických jídel. Chutnají všem bez rozdílu stylu stravování,” míní Jurásková.

A zda jde vydržet na raw stravě dlouhodobě? „Pro někoho může být přechod na syrovou stravu obtížnější, ne každý má tak silnou motivaci. Změnu na svém těle ale pocítíte, když začnete do jídelníčku zařazovat více čerstvého ovoce, zeleniny, oříšků a semínek. A výrazných zdravotních benefitů docílíte už s 80% raw podílem ve stravě, to je pro mnohé už snazší cíl a jednodušeji udržitelný,” míní Tereza Havrlandová.

„Je to o individuálním přístupu – důležité je, aby člověk uměl naslouchat potřebám vlastního těla. Samozřejmě se dá podle principů raw stravovat dlouhodobě, já jsem vitariánkou už jedenáctým rokem a blahodárné účinky živé stravy pociťuji dnes a denně – ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy řešila nějaké zdravotní problémy,” dodává pozitivně Havrlandová.