Patří k silné výtvarné generaci, která do českého výtvarného umění vstoupila v průběhu sedmdesátých let. Zajímala ji především exprese jako vyjádření niterného citového prožitku, sdílených emocí a svobodného výtvarného projevu.

Společně s Ivanem Ouhelem, Jaroslavem Dvořákem nebo Pavlem Mühlbauerem patřil k těm, kteří se věnovali krajině. Hodonský ji chápal jako propojení širokého panoramatu a působivého přírodního detailu.

V Galerii U Betlémské kaple představuje vzájemnou tvůrčí konfrontaci maleb, tiskových matric a dřevořezů. Odlišnosti a ovlivňování různých výtvarných technik jsou hlavním tématem působivé výstavy.

Hodonský se často dívá do korun stromů nebo na hladinu vody a odrazy okolní zeleně v ní jsou pro něj podnětem ke kreativní harmonii. Ne náhodou se jedna z grafik jmenuje Pocta Monetovi, který tento pohled na přírodu kdysi dávno vymyslel.

Hodonský má výborné obrazy, ale grafika v jeho rukou je zázrakem. Zaujme nápaditostí, spontánností, hravostí. Autor se vrátil k prastaré technice dřevořezu.

Dřevěné matrice nejprve zraňoval vrypy, ale nyní z nich dlátem vylamuje celé kusy. Na úpravě matrice pracuje i v průběhu samotného tisku. Proces tvorby je tak u něj stále otevřen.

Podklad pro tisk jeho grafik je černý jako noc a světlo na něm rozsvítí až výrazné barvy rozeseté na obrazové ploše. Vše si tiskne sám v malém nákladu, takže prakticky každý jeho list je originál.

V Galerii U Betlémské kaple má vystaveny také matrice. Jsou tam jako svébytná umělecká díla, jako mělké reliéfy.

Hodonský je pokryje hutnou barvou, takže z nich udělá plnohodnotné obrazy. Neustále se tak pohybuje na rozhraní malby, grafiky a řezbářství.

Některé z vystavených grafik by mohly představovat cyklus ročních období. Podle převažující žluté, hnědé, červené, modré či zelené člověk vytuší, zda jde spíše o jaro, léto nebo podzim.

Vše je uděláno s citem pro emotivní působení. Autor přitom propojuje svůj osobitý expresivní pohled s kontinuitou poetické tradice české krajinářské školy.

Chtělo by se říci, že komponuje motivy z české přírody jako symfonické hudební básně, kde zvuky nahrazuje barva. A barva se pro něj stává esencí přírody.

František Hodonský
Galerie U Betlémské kaple, Praha, do 3. dubna

Celkové hodnocení: 85 %