Po pravdě řečeno, není to poprvé v dějinách bigbítu, kdy legendární velmistr rockové kytary spojil své síly s o generaci mladší plavovláskou a usedl po jejím boku s akustickým nástrojem v ruce. Právě tak se například už před devatenácti lety zrodil folkpopový projekt kytaristy Deep Purple Ritchieho Blackmora se zpěvačkou Candice Night, který od té doby nebezpečně, ale relativně úspěšně balancuje na hranici kýče.

One Voice je ve srovnání s ním přece jenom dosti vkusná a poměrně komorní estráda. Pravda, během pětadevadesáti minut koncertu se vedle sebe objeví fragmenty z tvorby Queen, Beatles, Antonína Dvořáka, Everly Brothers nebo z muzikálu Wicked a na videu lvice Elsa, což je dramaturgie přepestrá. Má ale jisté spojující prvky.

Jeff Leach, Kerry Ellis a Brian May.

Jeff Leach, Kerry Ellis a Brian May

FOTO: Petr Horník, Právo

Tím hlavním je Brian May osobně. Je zbytečné mluvit o jeho hráčské virtuozitě a charakteristickém stylu člověka, který je jedním z pilířů rockové kytary vůbec. Ovšem drive, s jakým tato osmašedesátiletá legenda hraje, byť třeba účelné doprovody na akustickou kytaru, by mohl závidět kdekterý náctiletý rebel.

Kerry Ellis je nesporně výborná muzikálová zpěvačka a ke cti jí budiž připočteno, že manýry žánru dokáže úspěšně tajit, byť ne stoprocentně.  A nelze opomenout ještě třetí osobu na scéně, Jeffa Leache v roli doprovodného klávesisty, bez něhož by koncert nebyl kompaktní.

Ale ke zmíněné pestrosti. Po úvodní I Who Have Nothing zazněl třeba celosvětově zlidovělý hit skupiny Kansas Dust In The Wind, píseň ze seriálu Volání Divočiny Born Free, Elvisova Can’t Help Falling In Love.

Během večera zazněla spousta coververzí.

Během večera zazněla spousta coververzí.

FOTO: Petr Horník, Právo

Mezi vzpomínkami na Queen nechyběla kolektivně zpívaná Somebody To Love či We Will Rock You. S elektrickou kytarou v ruce svou sólovou exhibici vyzdobil Brian May i obsáhlou citací larga z Dvořákovy Novosvětské.

Od We Will Rock You po závěrečný přídavek v podobě perfektně zařezávající Crazy Little Thing Called Love už publikum definitivně  opustilo křesla někdejšího Sjezdového sálu a radostně  tančilo pod pódiem. Koneckonců, když rockeři jihnou, může z toho být docela příjemný večírek.

Brian May a Kerry Ellis
Kongresové centrum, Praha, 8. března

Celkové hodnocení: 70%