Článek
Monkey Business již od svého třetího alba Resistance Is Futile (2003) svádějí boj s jednotvárností. Jejich funk-pop zní totiž od vydání debutu Why Be In When You Could Be Out (2000) stále tak nějak stejně. Jistě, kapela jej časem posílila, jsou v něm rytmické změny, které nejvíce postřehnou muzikanti a dobří posluchači. Navenek jde ovšem o stále stejnou formulku, které vládnou velmi dobré instrumentální výkony a neodolatelný pěvecký šarm Tonyi Graves a Matěje Rupperta.
Obal nového alba kapely.
Bylo by s podivem, kdyby kapela onu stejnost při svých uměleckých rozpravách neřešila. Již v minulosti tedy vymyslela obranu, která funguje. Rozhodla se zvát si na nahrávání hosty, kteří svým výrazem, rukopisem a na tomto albu v případě Gábora Passera z maďarské kapely Omega (ve skladbě Blue Light Baggie Bingo) i jazykem dodávají obvyklému zvuku Monkey Business jistou změnu. Lhostejno, že pouze chvilkovou, důležité je, aby byla postřehnutelná a zachytitelná.
A tak se na nové kolekci ve dvou skladbách ozve kytara Mika Sterna, v titulní písničce se nečekaně zjeví Marta Kubišová, v tanečně laděné The Golden Age Is Gone Wabi Daněk a v Unhappy Hippie i zpěvačka Mucha, jež svou sprostotou nejenom píseň, ale celou kolekci lehounce osvěží.
S hodnocením desek Monkey Business je to nicméně poměrně složité. Výše uvedená fakta jsou zřejmá, kapela nicméně pokaždé podává tak profesionální a energické výkony, že její tvorba přitahuje pozornost zcela přirozeně. Jinými slovy – možná si toto album nebudete pouštět cíleně, ale jakmile na ně narazíte, nevypnete ho.
| Monkey Business: Sex And Sport? Never! |
|---|
| Warner Music, 41:33 |