Hlavní obsah

Skupina Kryštof: Tahle deska je velmi optimistická

Právo, Jaroslav Špulák

Sedmičlenná kapela Kryštof v pondělí vydává nové album Srdcebeat. Turné k němu podnikne na podzim a slibuje, že při něm zahraje všechny nové písničky. Na otázky Práva odpověděli zpěvák a kytarista Richard Krajčo, baskytarista Nikolaj Arichtev, saxofonista Nikos Petros Kuluris a bubeník Jakub Dominik.

Foto: Universal Music-Georgi Stojkov

Kryštof, zleva Ondřej Kyjonka (trubka), Jakub Dominik (bicí), Nikolaj Arichtev (baskytara), Richard Krajčo (zpěv, kytara), Nikos Kuluris (saxofon), Nikolas Grigoriadis (trubka) a Evžen Hofmann (kytara)

Článek

První nové písně jste představili už na Kryštof kempech loni o prázdninách, takže to vypadá, že jste na albu pracovali celý rok. Žádalo si tolik času?

Krajčo: Kvůli našim producentům Yaronu Fuchsovi a Idovi Zmishlanemu, s nimiž jsme točili už předešlé album Inzerát, ano. Nechtěli točit na jeden zátah, takže jsme si písničky v klidu a pořádně připravili. A protože dostat americké producenty do Čech na čtyřiadvacet dnů v kuse nebylo možné, rozdělili jsme natáčení na dvě části. V první jsme nahráli pět písniček, další vznikly ve druhé části. Obě trvaly půl roku, točili jsme dvakrát dvanáct dnů.

Proč jste zůstali věrní americké producentské dvojici?

Krajčo: Protože jsme nestihli realizovat všechno, co jsme si předsevzali. Nahrávání Inzerátu bylo velmi hektické, neměli jsme čas na větší experimentování se zvukem, což jsme chtěli. Tentokrát jsme si řekli, že budeme točit v klidu a dopřejeme si to.

O jakém experimentování mluvíte?

Kuluris: Měli jsme nyní čas zabývat se víc zvukomalbou i stavbou aranží. Občas jsme kvůli tomu měli v kapele názorové střety, ale nakonec jsme vždycky našli z našeho pohledu tu nejlepší cestu. Myslím si, že je třeba dost patrné, že jsme víc používali různých kláves a syntezátorů.

Arichtev: Inzerát byl dobře přijat kritiky i fanoušky. Kladli jsme si tedy otázku, kam jít dál, přičemž jsme věděli, že musíme kvalitu předešlé desky potvrdit. Začali jsme tedy hned skládat, postupně jsme sbírali materiál a první kapelní soustředění k nové desce jsme měli už asi před rokem a půl. Dali jsme na něm dohromady první písničky a poslali je do Ameriky našim producentům.

Změna zvuku na novém albu je patrná, přitom Kryštof je kapela, která dosud měla velmi charakteristický sound. Byla vůbec nějaká změna namístě?

Dominik: Nepochybovali jsme o tom, protože vkus kapely se vyvíjí a my sami už posloucháme jinou hudbu, než jsme poslouchali v minulosti. Navíc jsme na to měli chuť, šanci i změnám otevřené producenty.

Krajčo: Máte pravdu v tom, že bychom mohli potvrzovat úspěšný inzerátovský zvuk a model. Pro nás je ale hudba ještě pořád hra a zábava. Kdybychom dělali pořád to samé, asi by nás to nebavilo. Každé nové album by mělo zachytit vývoj kapely. Navíc si myslím, že rozdíl není tak markantní.

Já si naopak myslím, že je docela velký…

Krajčo: Opravdu? Vlastně je pravda, že dosud jsem zaznamenal především takovou reakci, že mi při poslechu alba devadesát devět procent lidí nejprve řeklo, že to přece nehraje česká kapela. Že to jsme my, připustili ve chvíli, kdy jsem začal zpívat.

Naším cílem skutečně bylo, aby album neznělo jako od české kapely, ale aby bylo srovnatelné se světovou produkcí. Byli jsme překvapeni pozitivní reakcí na album Inzerát. Když si ale pustím Srdcebeat, přijde mi po stránce zvuku a aranží o stupeň výš.

Je na něm i na vás netradičně divoká písnička Invaze…

Krajčo: Možná je to tak i proto, že je nahrána naživo. Postavili jsme se do studia a kromě zpěvu ji natočili společně a na jeden zátah na první pokus. Stejné to bylo se skladbou Přiznání, což je můj duet s Lenny.

Bylo těžké přesvědčit ji, aby zpívala česky? Dosud se tomu bránila.

Krajčo: Přitom jí čeština tak sluší, že? Možná jí to trochu zkomplikuje umělecký záměr a lidé teď po ní budou ještě víc chtít, aby psala české texty. V písni Přiznání totiž ukázala, že čeština k jejímu krásnému hlasu jde. Před natáčením jsme se ale domluvili, že když jí to v češtině nepůjde, tak tu písničku nevydáme.

Lze nějak shrnout filozofii nových textů?

Krajčo: Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale tato deska je o všech podobách lásky. Od té, kdy opravdu milujete, přes smutnou, nevyslyšenou, naplněnou, lásku k dětem až po vlastnickou. Je to vztahová deska a myslím si, že všichni, kteří se s láskou ve svém životě potýkali a potýkají, se v ní najdou. Je také fakt, že mi to album přijde velmi optimistické.

Máte už na nové písně nějaký ohlas ze zahraničí?

Krajčo: Album tam už několik lidí slyšelo a na to konto jsme dostali nabídku od jednoho významného amerického managementu, který by chtěl, abychom nazpívali i anglické verze písní, protože si myslí, že s nimi můžeme prorazit v zahraničí.

Dostali jsme dokonce e-mail, ve kterém byl vypracovaný marketingový plán na následující roky. Přestože v něm bylo napsáno, že si lidé z managementu uvědomují, že jsme už poměrně staří, nabídku nám dali. Musím říct, že to je pro nás obrovské zadostiučinění.

Jak jste reagovali?

Krajčo: Vybereme čtyři skladby a natočíme je v angličtině. Tenhle první krok určitě uděláme. Součástí dohody však taky je, že se minimálně dva roky budeme plně věnovat zahraniční kariéře Kryštof. V kapele se tedy euforie střídá s absolutním chaosem, protože bychom museli plně změnit své životy. Rozhodujeme se.

Reklama

Výběr článků

Načítám