Článek
Tlačenice před novinářskou projekcí Padesáti odstínů šedi začala už více než hodinu předem, takže sál byl plný asi tři minuty poté, co se otevřely dveře. Vstřícní pořadatelé spustili film o dvacet minut dřív, abychom zbytečně nečekali.
Snad nikdo nepočítal s tím, že uvidí něco nevídaného. Ale reklama dělá své a věhlas knihy, jenž nepochybně souvisí s fantazií čtenářů, vyvolal zvědavost. Že ale režisérka Sam Taylor-Johnsonová natočí jen nudnou historku jak z edice Červená knihovna (Večery pod lampou či Harlequin), přece jen čekal asi málokdo.
Když nezkušená mladá dívka Anastasia přichází dělat rozhovor s mladým multimiliardářem Christianem Greyem a je z toho tak vyjevená, že dělá jednu „botu“ za druhou, je ještě slyšet v sále smích pravý, vyvolaný vtipností scény a možná i vzpomínkami přítomných novinářů na vlastní začátky.
Jenže záhy bylo jasné, že jde do tuhého. Že to, co měl být romantický erotický trhák století, je jen blbina roku na téma jak chudé děvče k miliardáři a k pár plácnutí po zadku přišlo.
Christianova záliba v sadomaso praktikách, jíž se netají, naivní panně záhy učaruje. A když při vstupu do pokoje, kterému mladík zarputilého výrazu říká herna, pronese Anastasia nezbytné Oh my God!, vzápětí se poslušně položí naznak, nechá si námořnickými uzly přivázat končetiny k posteli a začne vzdychat.
To pak činí de facto pokaždé, když se na svého dominátora podívá. Podpis sadomaso smlouvy mezi oběma už působí jako parodie na cokoli.
Erotiky je ve filmu zhruba dvacet minut, ale ve skutečnosti asi tolik jako ve starém tlustém telefonním seznamu. Zato pitomosti plný koš, takže s postupujícím časem se už berlínský Imax začal otřásat smíchem posměšným, než před závěrem valná část publika usnula.
Na druhou novinářskou projekci prý přišli lidé sice rovněž s velkým předstihem, ale, informováni první várkou kolegů, již ve značně rozjařené náladě…
Zdeněk Jirotka v geniálním Saturninovi ústy doktora Vlacha pronáší úvahu o rozdílu mezi romány pro služky a rodokapsy či jinými krváky. Každý normální kluk ví, říká, že chytat koně na Václaváku do lasa nelze, ale každá holka sní o továrníkovi, který ji uvede do luxusu.
Spisovatelka E L Jamesová přidala k tomu luxusu ještě neřest, poskytla současným paním a dívkám naději – a uspěla. Dokonce třikrát.
Jestli po prvním náporu zvědavosti a očekávání uspěje i film, je otázka. Pokud ano, diváky čekají nepochybně rovněž ještě dva díly. Ale že by měly světovou premiéru na velkém mezinárodním filmovém festivalu, už čekat nelze.