Článek
Již první pohled na obálku alba s ostravskou radnicí v pozadí říká něco o vašem původu?
Je to tak, pocházím z Ostravy a také jsem tam studoval od dvanácti let u Zdeňka Goly na univerzitě. Vystupoval jsem často s Janáčkovou filharmonií Ostrava a dodnes tam mám zázemí, i když bydlím s rodinou u Prahy.
Liší se nějak ostravská houslová škola od pražské?
Rozdíl je jen v lidech. Pan profesor Gola působil dlouho ve Švédsku, odkud se vrátil až po roce 1989, takže u nás není tak známý. Přitom mu právě německý Bärenreiter nyní vydává Houslovou školu.
Během studií jste vyhrál několik soutěží, absolvoval jste i několik stáží. Na co nejraději vzpomínáte?
Nejsem sice moc soutěžní typ, ale mám několik úspěchů, třeba vítězství na soutěži Louise Spohra a druhou cenu na americké Young Concert Artist. Čím jsem byl ale starší, tím raději jsem měl stáže u velkých mistrů, což se mi podařilo hlavně u Gidona Kremera. Setkal jsem se s ním poprvé v Lucembursku a po necelém roce mě pozval do Rakouska na jeho vlastní festival do Lockenhausu. Splnil se mi i sen si s ním zahrát. Mohu říci, že vedle Zdeňka Goly a Václava Hudečka mě ovlivnil nejvíce.
Pokud vím, v Praze jste se i přiženil do slavné houslové rodiny?
Ano, vzal jsem si vnučku slavného houslisty Josefa Vlacha, takže houslistka Jana Vlachová je má tchyně. Má žena je houslistka v pražském FOK, takže jsme skutečně houslová rodina. Máme už dvě malé děti, chlapečka Josífka a holčičku Michalku. Josífek je natolik ovlivněn prostředím, ve kterém vyrůstá, že již ve svých dvou a půl letech poslouchá Dvořákovy symfonie, diriguje je nebo při mém cvičení vytáhne své malé housličky a hraje se mnou.
A váš nástroj nějak souvisí s Josefem Vlachem?
Ano, hraji na housle, na které hrával on. Jsou z osmnáctého století, italského původu, ale značka není známa.
Jak vznikalo vaše debutové album?
Při svých recitálech vždy zařazuji repertoár i ze skladeb pro sólové housle. V posledních letech jsem často hrál čistě sólové programy, podobné tomu na CD. Tím vznikla myšlenka takový program natočit. Navíc virtuózní skladby patřily vždy k mým oblíbeným. Je to repertoár, který není na jedné desce u nás ani ve světě častý.