Článek
Jestliže příběh vraždy, která se odehraje na odlehlém zámečku za přítomnosti třinácti účastníků natáčení dalšího pořadu, připomene Deset malých černoušků Agathy Christie, není to omyl. Marklundová se přiznala, že ji lákalo napsat detektivku ve stylu britské královny žánru.
Nutno také podotknout, že první polovina knihy je poznamenaná soustředěním na představení každého z dvanácti možných pachatelů. Než se člověk seznámí se světem producentů, techniků, manažerů, hvězd a všemožných pomocníků natáčení, je to trochu nuda. Skutečnost, že všichni zúčastnění byli pod parou po bujarém večírku po natáčení, celé pátrání jen zatemňuje. To byl ale jistě autorský úmysl.
Marklundová se pokusila ukázat, jak se mění lidé, kteří se stanou miláčky publika, zvláště tehdy, když roli nezvládají. Taková byla Michelle, nakonec skoro každý z toho večera měl důvod ji nenávidět. Navíc dostala těsně před smrtí výpověď, sama vyhodila manažera, zkrátka důvodů k nenávisti bylo dost. Postupem času příběh nabírá spád.
Možná Marklundová spojila trochu moc motivů. Přesto je to působivý vhled do problémů dnešního světa, který vůči toleranci k imigrantům staví požadavek „Švédsko Švédům“. I v tom se podařilo Marklundové nasadit motivu Agathy Christe současnou tvář.
| Liza Marklundová: Prime Time |
|---|
| Knižní klub, přeložil Jaroslav Bojanovský, 440 stran, 359 Kč |