Na možný záměr upozornil v dopise zaslaném ČTK bývalý ředitel NG Milan Knížák. Podle něj se spojením Fajta, developera Luďka Sekyry, ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) a galeristy Jana Třeštíka „rodí rozsáhlá korupční aféra”. „Bylo by dobré zjistit, zda vzniká pod patronací předsedy KDU-ČSL (Pavla) Bělobrádka a ministr Herman je jen figurou, která může být obětována, nebo zda se jedná o Hermanovu aktivní účast. Neznám větší a nestoudnější pokus o zneužití pravomocí v kulturní oblasti, než je tento,” uvedl Knížák.

Fajt byl do čela NG jmenován loni, funkce by se měl ujmout do poloviny letošního roku. Knížák se tomu snaží dlouhodobě zabránit, pokud Herman jeho jmenování potvrdí, měl by podle něj na funkci ministra rezignovat. Knížák má s Fajtem, který z NG dobrovolně odešel po jeho nástupu, dlouhodobé koncepční a odborné spory. „Pan ministr se s panem Knížákem sešel, vyslechl jeho názory a nabídl uspořádání společné schůzky, na což pan Knížák nereflektoval,” řekla mluvčí MK Helena Markusová.

Milan Knížák

Milan Knížák má podezření na velkou korupční aféru.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Před časem se v tisku objevily úvahy o tom, že by Kaplického stavbu mohl v Praze na Rohanském ostrově postavit Sekyra. Zmíněné území plánuje již delší dobu zastavět, uvažovalo se vždy ale o rezidenční či administrativní architektuře. Zatím vše vázne na jednání o možném odkupu pozemků od města. Aktuální vyjádření Sekyry se nepodařilo získat. Myšlenku muzea z blobu obhajuje již několik let, byl by však rád, kdyby se na jeho financování podílel stát. To nevylučuje současný ministr kultury, lidovec Daniel Herman.

Sekyra patří podle finančních zpráv strany ke sponzorům KDU-ČSL, loni přispěl třemi milióny korun, předtím dva roky řádově stamilióny. Herman nedávno v médiích uvedl, že z blobu by se mohlo stát kulturní zařízení. Odmítl ale, že by stát mohl pomoci sponzorovi vládní strany, kdyby od něj odkoupil část pozemků právě kvůli Kaplického projektu. Jako variantu financování stavby zmiňuje public private partnership. Víc nechce plány komentovat. Pro případné přenesení blobu je i vdova po architektovi Eliška Kaplicky.

Daniel Herman

Ministr kultury Daniel Herman nevylučuje, že by se blob ještě mohl stavět.

FOTO: Petr Horník, Právo

Podle Jiřího Fajta ale stavba určená pro knihovnu nemůže být transformována pro jiné účely, i když lituje toho, že blob v Praze nebude. „Česká republika propásla šanci získat architekturu světové úrovně, za níž by se jezdilo podobně, jako se jezdí třeba do španělského Bilbaa za odvážně navrženým a během schvalování také živě diskutovaným muzeem Franka Gehryho,” doplnil. Ještě ostřeji vylučuje, že by se NG „výměnou” za novou stavbu mohla zbavit svých historických paláců. „Jde o spiklenecké teorie. Pana Sekyru neznám a nikdy jsem s ním nemluvil,” říká Fajt.

Odborníci zevnitř i vně NG upozorňují, že v době, kdy ji vedl Knížák, galerie počet svých objektů příliš rozšiřovala, některé pro účely NG ani nejsou zcela vhodné. O nutné redislokaci sbírek mluví i Fajt a „bolavá místa” rozšiřuje o Veletržní palác, k jehož galerijnímu využití byla od začátku skeptická část odborníků. Náklady na jeho provoz jsou vysoké v porovnání se státní dotací pro NG, budova je ve špatném technickém stavu a dispozice podle něj nevyhovuje potřebám muzea moderního a současného umění.

Vizualizace Kaplického blobu na Letné

Vizualizace Kaplického blobu na Letné

FOTO: vizualizace Future Systems

„Vyřešení Veletržního paláce je pro NG stěžejní téma, které budeme diskutovat s odborníky i státní administrativou. Osobně však nejsem zastáncem udržovat status quo za každou cenu v situaci, ve které dvě desetiletí nefunguje,” dodal Fajt.

Knížák zmiňuje i údajnou Fajtovu snahu v budoucnu pronajmout další ze sídel NG, palác Kinských, galeristovi Janu Třeštíkovi. Třeštík řekl, že úvahy o nájmu paláce Kinských jsou zcestné. „Je to absurdní, o ničem takovém jsem nikdy neuvažoval a uvažovat nehodlám,” uzavřel Fajt.