Hlavní obsah

Helena Kontová: Hmotné garance nahradíme spirituálními

Právo, Peter Kováč

V pátek se otevře Pražské bienále (Prague Biennale), které se letos uskuteční na Nákladovém nádraží Žižkov. Na otázky k němu odpověděla jeho hlavní organizátorka Helena Kontová.

Foto: archiv Pražského bienále

Neúnavná organizátorka Pražského bienále, v Itálii žijící česká historička umění Helena Kontová

Článek

Co si od této lokality slibujete?

Tato funkcionalistická budova je jedinečným architektonickým skvostem v rámci celé České republiky. Pro propagaci je dobré, že český funkcionalismus má dobrý zvuk doma i v zahraničí. Autentičnost stavby je také svědkem jiného historického období, evokuje v nás řadu filmových zážitků, pro výstavu může fungovat jako ready-made i jako stroj času. Současné umění tak v mnoha případech získá nová a nezvyklá propojení.

Čím chcete zaujmout českého i zahraničního diváka?

Hlavní část bienále je věnována malbě a jejím přesahům do jiných médií. Návštěvníci budou moci zhlédnout také legendárního Seung-taek Leeho z Koreje, jehož instalace v přírodě v lecčems předstihly známější díla západních i čínských umělců. Současně jsme dali prostor některým věhlasným americkým umělcům osmdesátých let, Peterovi Halleymu, Ashleymu Bickertonovi, ale i novým hvězdám, jako je Ali Banisadr, Iráčan žijící v USA, který nabídne virtuózní prostorové smrště orientální dekorativnosti.

V poslední době to vypadá, že tradiční umělecká centra New York, Londýn nebo Paříž téměř vystřídal Peking, Dillí nebo Lipsko. Čeká nás také letos objev regionu, který se všem jevil spíše jako periférie?

Určitě to je Indonésie. Přestože je počtem obyvatel pátým státem na světě, na mapě světového umění se zviditelňuje až v poslední době. Ohlas indonéského současného umění mimo jiné souvisí s úspěšným odstartováním bienále v Yogyakartě. Vybrali jsme tři umělce, kteří mohou dobře ukázat mnohotvárnost současné tvorby v Yogyakartě a na Jávě, ve dvou uměleckých střediscích této velké ostrovní země.

Sehnat na bienále osobnosti je jistě složité. Jak se vám to daří a jaké podmínky k tomu musíte splnit?

Výhodou je dobré mezinárodní jméno časopisu Flash Art, který vydáváme a s jehož týmem spolupracovníků Prague Biennale pořádáme. Flash Art nám otevírá dveře do ateliérů umělců i ke světovým galeriím. Bez tohoto by se bienále nemohlo samostatně etablovat. Naše akce je nízkonákladová, takže hmotné garance musí byt často nahrazeny těmi spirituálními.

Prakticky ve stejném termínu jako Pražské bienále se koná i Benátské bienále. Máte nějaké zprávy o tom, jak bude v porovnání s vámi vypadat?

Benátky jsou letos moc zajímavé. Hlavním kurátorem je náš bývalý spolupracovník, americký redaktor Flash Artu Massimiliano Gioni. Jeho expozice Palazzo Enciclopedico zahrnuje všechny odstíny výtvarné kreativity od umění outsiderů až po nejslavnější současné tvůrce Bruce Naumana či Waltera de Mariu.

Z českých umělců jsou zastoupeny tak odlišné osobnosti, jako jsou Eva Koťátková a Anna Zemánková. V Praze se také snažíme předvést co nejširší mnohotvárnost současného umění, k tomu zveme vždy různé kurátory.

Helena Kontová: Hmotné garance nahradíme spirituálními

V prostorách národní kulturní památky Nákladové nádraží Žižkov v Praze bude vystavovat sedmdesát výtvarných umělců z celého světa.

Hlavními organizátory akce jsou vydavatelé mezinárodního časopisu Flash Art – Češka Helena Kontová a Ital Giancarlo Politi. Letos se s nimi na přípravě unikátní bilance kurátorsky podílel i jejich spolupracovník a dopisovatel Flash Artu z New Yorku Nicola Trezzi. Výstava v Praze potrvá až do poloviny září.

(kč)

Kromě malby je na bienále zajímavá sekce Proud od dvou mladých českých kurátorek Zuzany Blochové a Patricie Talacko a fotografická sekce Pavla Vančáta Photography, Reconstructed.

Reklama

Výběr článků

Načítám