Článek
Podle filmového portálu CSFD.cz vytvořil Celba hudební doprovod ke čtyřiadvaceti snímkům včetně seriálů. Byl skladatelem, který se věnoval téměř výhradně filmu animovanému. Byly mezi nimi například snímky Drátovat, flikovat (1979), Supermyš (1980), Všehochlup (1980), Prak darebák (1982) a Had je mašinka (1986).
Loni v červnu byl Celba Ochranným svazem autorským vyhlášen nejúspěšnějším domácím autorem v zahraničí v roce 2011. Pár měsíců před tím si v Náchodě spolu s ostatními připomněl památku Josefa Škvoreckého, který zemřel 3. ledna v 87 letech v Torontu. "Naše mládí jsme si zopakovali na každé straně románu Zbabělci. Dětinskou radost nám způsobovalo, když jsme se v jednotlivých postavách nacházeli," zavzpomínal tehdy.
Celba jako kytarista Harýk
Jaroslav Celba se narodil 26. prosince 1924 v obci Kramolna u Náchoda. Od mládí miloval jazz a stal se členem místní studentské kapely, kterou vedl jeho kamarád Josef Škvorecký. Celba se ostatně později stal předobrazem literární postavy - kytaristy Harýka - v jeho nejznámějším díle Zbabělci. V roce 1949 byl Celba po vykonstruovaném obvinění zatčen a odvezen do nechvalně proslulého "domečku" v Praze na Hradčanech, známé mučírny komunistické tajné policie. Byl označen za tajného agenta nepřátelských států a byl pro něj navržen trest smrti. Během soudního procesu však vešly ve známost zřejmé nesrovnalosti. Nakonec dostal dva roky, které si odpykal v Plzni na Borech a pak v uranových dolech v Jáchymově.
Po návratu z vězení se Jaroslav Celba usadil v Praze, kde studoval na Lidové škole umění. V uvolněných 60. letech se opět jako hudebník i skladatel věnoval jazzu. Poté, co se náhodou seznámil s výtvarníkem a animátorem Zdeňkem Smetanou, jím byl osloven ke spolupráci na animovaném filmu. Jmenoval se Jediná radost a byl to úkol vskutku osudový. Následovaly pak další snímky včetně zmíněných večerníčků.